Ekolist

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje zavedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Norma stanovuje, že od roku 2030 se budou moci stavět pouze budovy, které dosáhnou bezemisního standardu, pro veřejné budovy to bude platit o dva roky dříve. Pravidla jsou zhruba o deset procent přísnější než aktuální standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie, uvedlo ministerstvo. Podle předběžných odhadů stavebníků, které oslovila ČTK, mohou opatření výstavbu dále prodražovat.

Asi jedna šestina světové zemědělské půdy obsahuje podle vědců těžké kovy. Tyto jedovaté látky se pak dostávají i do vody a potravin, což může ohrozit lidské zdraví. V půdě se vyskytují přirozeně, ale jejich přítomnost ovlivňuje i lidská aktivita, píše britský server The Guardian.

Unie botanických zahrad vyzvala poslance napříč politickými stranami, aby v rámci novelizace zákona 112/92 Sb. O ochraně přírody doplnili legislativu o roli botanických zahrad v ex situ ochraně rostlin, záchovu ohrožených druhů pěstováním v lidské péči, a zajistili územní ochranu areálů botanických zahrad.

Nový experimentální skleník postavený s výraznou finanční podporou Akademie věd ČR otevřel Ústav experimentální botaniky AV ČR. Ústav tak rozšíří své možnosti kultivace pokusných rostlin. Skleník je energeticky úsporný a součástí stavby jsou i ubytovací kapacity pro zahraniční hosty či začínající mladé vědce.

Někteří žraloci obrovští se pravděpodobně páří u ostrova Svatá Helena, zjistili podle agentury AP vědci. Právě vody u tohoto sopečného ostrova v jižním Atlantiku, kde byl vězněn Napoleon Bonaparte a kde také zemřel, jsou momentálně jediným známým místem na světě, kde se dospělí samci a samičky této největší paryby na světě pravidelně scházejí ve vyrovnaném počtu.

U krkonošské Stezky korunami stromů v Janských Lázních na Trutnovsku by měli od letošního podzimu žít medvědi hnědí. Stavba výběhu o rozloze přes půl hektaru začala v minulých dnech. Obývat by jej měli čtyři medvědi, kteří by měli do Krkonoš přijít ze slovenské Zoo Košice. Investice do stavební části projektu by měla činit přes 15 milionů korun. ČTK to řekl mluvčí stezky Zdeněk Pop. V roce 2017 otevřená stezka patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím v Královéhradeckém kraji. Loni ji navštívilo téměř 200 000 lidí.

Koncerty, kostýmovanými prohlídkami i mimořádnými prohlídkami za svitu baterek si letos připomene Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku 140. výročí od svého zpřístupnění. Součástí akcí bude i vytvoření 3D modelu jeskyně, který bude výsledkem jejího letošního skenování. Oslavy v říjnu završí symbolické ukončení sezony s kulturním programem, sdělil ČTK mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.

Destinační agentura Krušnohoří (DA) dokončuje stavbu první turistické útulny. Nachází se ve Sněžné nedaleko Kraslic na Sokolovsku a otevřena bude 2. května. ČTK to řekl ředitel agentury Štěpán Javůrek. Útulna nedaleko kostela sv. Jakuba bude volně přístupná k nouzovému přenocování až pro osm lidí.

Královský hrad Bezděz nedaleko Máchova jezera na Českolipsku se letos zřejmě dočká napojení na vodovodní řad. V plánu pro tento rok je i vybudování čistírny odpadních vod. Bez toho je provoz hradu dost omezující, řekl ČTK kastelán Bezdězu Kamil Seidl. Na gotickém hradě ze 13. století, který každoročně navštíví přes 55 000 turistů, žádný zdroj vody není. Vodu dostávají nahoru zaměstnanci národní kulturní památky v barelech, jež vyváží nákladní lanovka. Ta zároveň slouží i k odvozu fekálií z ekologických toalet.

Plzeňská zoo chová opět po čtvrtstoletí mořské koníky. V její městské expozici akvárií a terárií Akva Tera jich teď má 15 od černých po olivově zelené. Lidé už si je mohou prohlédnout, nejlépe ráno, když jako monogamní tvorové předvádějí svatební tance. Dorůstají až 16 centimetrů a dožívají se i čtyř let, nejvíce právě v chovech. Koníčky vzpřímené získala zoo z pražského Mořského světa, v ČR je chovají ještě v Děčíně. ČTK to řekl hlavní chovatel Akva Tery Jiří Doksanský.

Zastupitelé obcí mají možnost ovlivnit budoucnost Lipenska tím, že přehodnotí své územní plány a přistoupí k lepší ochraně krajiny. Pokud se nezmění současný trend, může tato oblast do budoucna čelit vážným problémům - zhoršování kvality vody a snižování atraktivity lokality spojené s ekonomickými problémy pro místní obyvatele a podnikatele.

Stejné látky, které lidé využívají ke konzervaci potravin, umožňují broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Pomáhají jim při tom metabolity, produkty látkové přeměny, tj. metabolismu, produkované houbou Geosmithia eupagioceri, jež ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů. Nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci odhalil výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Studii zveřejnil časopis Fungal Ecology.

Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News.

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. Šenkýř to řekl ČTK. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

V ostravské části Hrabová vzniká plocha s mokřady a tůněmi. Součástí chystaného relaxačního areálu, který by měl být dokončen v polovině roku, budou i edukační a hrací prvky. Náklady na přeměnu dosud špatně přístupného veřejného prostoru budou 7,2 milionu korun, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Památkáři s dobrovolníky obnoví historický sad Obůrka u zámku Kratochvíle na Prachaticku. Jde o prostor vedle parkoviště a cyklostezky vedoucí k zámku. Kdysi sloužil k chovu drobné zvěře a poté jako ovocný sad. Donedávna byl zarostlý náletovými dřevinami. Po úpravách vznikne přírodní a odpočinková zóna pro veřejnost. ČTK to řekli jihočeští památkáři a Spolek Víc z Netolic.

V ostravské zoologické zahradě vzniká nový pavilon pro obojživelníky, kteří patří k nejohroženější skupině obratlovců. Ze zhruba 8000 druhů je jich vyhubením ohroženo přes 40 procent. V novém pavilonu chce zoo ukázat pestrost obojživelníků a poukázat i na jejich rapidní úbytek v přírodě.

Strakonická nemocnice zahájila výstavbu rehabilitačně relaxační zahrady. Vznikne v severní části nemocničního areálu na ploše téměř 7000 metrů čtverečních a bude stát 12 milionů korun. Pracovníci vysázejí novou zeleň, upraví terén a instalují rehabilitační prvky. Vytvoří se tak nový prostor pro odpočinek pacientů, návštěvníků i zaměstnanců. Zahrada by měla být dokončená v dubnu příštího roku, sdělila mluvčí nemocnice Kateřina Koželuhová.

Brněnská zoologická zahrada se bude v příštích 15 letech řídit novou strategií rozvoje. Aktuální stav není ideální, vyplývá z dokumentu zpracovaného zoo. Ačkoliv má v porovnání s některými jinými zahradami třetí nejvyšší počet zvířat, má nejnižší návštěvnost. Její ekonomická soběstačnost je 42 procent, zatímco třeba u Zlína dosahuje 91 procent. Strategie proto stanovuje priority, které mají situaci zlepšit. Zásadní je technický rozvoj, což zahrnuje vše, co se týká celkové správy a provozu areálu Mniší hory i přidružených pracovišť. Zoo nemíní rezignovat ani na další oblasti. Bez dobrých technických podmínek je ale podle ředitelky Radany Dungelové rozvíjet nelze.

Kladno chystá postupnou proměnu parku Čabárna, nedávno odkoupilo pozemky od soukromého majitele. Využije je mimo jiné k rozšíření sousedícího městského centra ekologické výchovy, ale podrobné plány budou vznikat až po pasportizaci ploch, tedy jejich rozvržení podle účelu využití. Úpravy by mohly být hotové přibližně do pěti let. Letos vznikne v současném areálu ekologického střediska nová učebna, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).