Ekolist

Celosvětová poptávka po ropě a plynu může růst ještě dalších 25 let. Pokud se nic nezmění, světu se nemusí podařit dosáhnout klimatických cílů. Ve svém výhledu světové energetiky to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výrazně se tak odchýlila od předchozích prognóz, kdy počítala s rychlým přechodem na čistší paliva.

Na klimatickou konferenci OSN COP30 v brazilském městě Belém se zaregistrovalo na 56 000 delegátů. Pokud jich tolik skutečně dorazí, bude to druhý nejvyšší počet účastníků ve třicetileté historii těchto akcí. Informoval o tom v úterý s odvoláním na předběžné seznamy delegátů server Carbon Brief, který se specializuje na téma klimatických změn.

Výskyt medvědů na Pelhřimovsku, Karlovarsku ani Přerovsku, kde se začátkem října objevila hlášení o jejich údajném pozorování, potvrzený nebyl. Na dotaz ČTK to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která výskyt medvědů prověřovala. Agentura letos eviduje medvědy v oblasti Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a severní části Bílých Karpat, tedy v místech, kde se medvědi dlouhodobě každoročně vyskytují.

Na klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému v úterý večer místního času desítky domorodých obyvatel a ekologických aktivistů vnikly do zóny, kde jednají delegace. Podle místních médií je na chodbě před konferenčními sály zastavila bezpečnostní služba a dva její členové při tom utrpěli lehká zranění.

Na konci října byla podepsána první dobrovolná dohoda mezi ministerstvy, průmyslem, akademickou sféru a dalšími odborníky „Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů“. Zástupci stavebního byznysu, veřejná správa i odborné instituce se v ní zavázali najít cestu k rychlejší, dostupnější a udržitelnější bytové výstavbě. Výsledkem má být rychlejší realizace stavebních projektů i nižší uhlíková stopa stavebního sektoru.

Na začátku listopadu odstartovalo hlasování v jubilejním patnáctém ročníku ankety Alej roku, kterou organizuje ekologická organizace Arnika. Do soutěže bylo letos přihlášeno 59 alejí a stromořadí ze čtrnácti krajů České republiky. Hlasování prostřednictvím online formuláře potrvá do 28. ledna 2026, kdy se rozhodne o celkové vítězce a vítězkách v jednotlivých krajích.

Válka na Ukrajině má přímé i nepřímé dopady na živočichy a rostliny v biosférické rezervaci v deltě Dunaje, uvedl deník Le Monde s odvoláním na místní biology. Biodiverzita v oblasti delty čelí dlouhodobě několika hrozbám, od klimatických změn přes lidskou činnost až po válku na Ukrajině, která tyto tlaky ještě zesiluje.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle nového průzkumu obsahuje skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Současná hodnota naleziště je bezmála 30 miliard korun. Kvůli rentabilitě dobývání nyní připadá v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství. Výsledky průzkumu ložisek kovů u Zlatých Hor zveřejnil minulý týden státní podnik Diamo. Zlato se v Česku netěží už tři desítky let. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě staví odmítavě.

Sněmovní výbor pro životní prostředí povede Berenika Peštová (ANO), která je poslankyní druhé volební období. Členkou výboru byla i v uplynulých čtyřech letech, kdy jej vedla Jana Krutáková (STAN). Někdejší náměstkyni ministra životního prostředí Peštovou zvolili členové v dnešní tajné volbě, neměla protikandidáty. V pátek ji ještě musí potvrdit sněmovní plénum.

Vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by měla předcházet větší informovanost o dopadech, které by taková ochrana mohla mít. Novinářům to dnes řekl prezident Petr Pavel při návštěvě Karlovarského kraje. Podle něj by se měla vždy zvážit přidaná hodnota takového opatření. Záměr vyhlášení CHKO se v současné době zpracovává. Podle loňského vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by chráněná oblast mohla být vyhlášena už v roce 2026. Proti záměru či proti některým částem se ale staví některé obce, ale třeba i lesní společnosti.

Klimatická konference OSN se za dva roky uskuteční v Etiopii. Uvádí to agentury s odkazem na africké představitele. Výběr skupiny afrických zemí musí ještě oficiálně schválit plenární schůze, což je ale podle diplomatů formalita. O místo konání klimatické konference v příštím roce mezitím svádí diplomatický souboj Turecko a Austrálie.

Britský ministr pro vědu a výzkum Patrick Vallance odhalil nový plán, který má za cíl omezit laboratorní testování na zvířatech. Strategie ministerstva počítá s větším využitím umělé inteligence a 3D biotisku lidských tkání, píše deník The Guardian. Testování na zvířatech je dnes používáno jen v nezbytných případech, například při zjišťování bezpečnosti produktu pro člověka nebo dopadu výrobku na životní prostředí. Mezi takové kontroly bezpečnosti patří testování nových vakcín nebo pesticidů.

Vláda v demisi ve středu projedná novelu zákona, která má zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě. Novelu kabinet schválil letos v srpnu, aby ale byla k dispozici Sněmovně v novém složení, musí se jí zabývat znovu, řekl ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík. Novela, která do právního řádu přenáší směrnice Evropské unie, například zakazuje prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků.

Ochránci přírody na Vysočině se dohodli s 11 zemědělci na vytváření lokalit, v nichž budou celoročně vhodné podmínky pro koroptve polní. Projekt jim umožní prověřit postupy, které by koroptvím v zemědělské krajině pomohly přežít. Z této kdysi nejběžnější lovné zvěře se kvůli scelování polí a používání pesticidů v zemědělství stal chráněný a ohrožený druh, řekl ČTK ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Václav Hlaváč.

Členské státy a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody na zjednodušení společné zemědělské politiky. Informovala o tom v noci na dnešek Rada EU, která zastupuje členské státy. Cílem je posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství snížením byrokracie, podporou zemědělců, včetně malých zemědělců a začínajících podniků, povzbuzením inovací a zvýšením produktivity. Dohoda přináší revizi obřích zemědělských dotací a aby byla snížena administrativní zátěž na farmáře, oslabuje některá ekologická pravidla, poznamenala agentura Reuters.

Dočasné uzavření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám ukazuje na dvě věci: obrovský zájem domácností o energetické úspory a zároveň jasný signál, že kvalitní renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení. Je pozitivní, že administrace již podaných žádostí pokračuje bez přerušení a že jsou zajištěny prostředky pro další období.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii. Univerzita o tom informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.

Lidé podepisují petici proti záměru těžby štěrkopísku v katastru obce Hradištko na Nymbursku. Společnost HDTS Power tam chce zahájit těžbu ve dvou ložiscích o rozloze 13 a 48 hektarů, pro každé má podle informačního portálu EIA samostatný záměr. Maximální roční těžba je odhadovaná v každém z míst na 150 000 tun ročně. Oba projekty procházejí povolovacím procesem, krajský úřad Středočeského kraje zahájil zjišťovací řízení k posuzování vlivů na životní prostředí, řekl ČTK za krajský úřad Adam Hejda.

Kožní infekce přenášené morčaty způsobuje u lidí houba, která využívá ke svému šíření látky připomínající toxiny. Vyplývá to z nové studie českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Onemocnění postihuje zejména děti a projevuje se výraznou vyrážkou a zánětem kůže, nejčastěji na obličeji nebo rukách.

Čtyři dobrovolnické dny, stovky lidí a jedno společné téma – pomoc brdské krajině zvládnout měnící se klima. Mezinárodní projekt LIFE Adapt Brdy letos přilákal do Brd stovky dobrovolníků všech generací, ať už při výsadbě stromků, obnově prameniště nebo poznávání toho, jak spolu voda a les tvoří propojený systém. Nešlo tedy jen o práci samotnou, ale i o pochopení souvislostí, proč les potřebuje vodu a voda potřebuje les, a proč to potřebujeme i my, lidé.