Ekolist

Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla v rozhovoru s ČTK Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce.

Jihokorejský Soul schválil novou vyhlášku, která od léta zakáže v desítkách městských parků krmení holubů pod pokutou až jeden milion wonů (přes 15 000 Kč). Napsal o tom web The Korea Times.

Díky včasným informacím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se při ničivých povodních v září 2024 podařilo zachytit a významně zpomalit povodňovou vlnu na velké části území. Svou roli sehrálo i předcházející suché počasí, malé nasycení půdy pomohlo nástup povodně zpomalit. Přesto velikost povodně vyčerpala schopnost povodí zadržet vodu, nestačila plošná protipovodňová opatření ani přirozená kapacita koryt. Na realizaci už připravených protipovodňových projektů dá proto Ministerstvo životního prostředí tři miliardy korun na období let 2026-2028. To vše shrnuje předběžná zpráva Vyhodnocení povodně v září 2024, kterou dnes projednala vláda.

Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje. Zapojit se může i veřejnost.

Od stavebních nátěrů, povrchových úprav lodí, potrubí a dalších konstrukcí, přes řemeslné a výtvarnické barvy až po značení značení silnic. Nátěry a barvy jsou všude kolem nás. A mohou být velkým, ne-li dokonce tím největším zdrojem mikroplastů uvolňovaných do prostředí, upozorňuje nedávná studie vědců z Torontské univerzity shrnující dosavadní poznatky o tomto druhu mikroplastů.

Zelený kruh, asociace ekologických organizací, zveřejnil klíčová témata a řešení, která mohou pomoci zlepšit kvalitu života lidí, stabilizovat venkov i život ve městech, snížit dopady extrémního počasí a posílit soběstačnost Česka. Materiál s názvem Životní prostředí – doporučení pro volby do PS 2025 reaguje na aktuální výzvy spojené s dopady sucha, ztrátou zemědělské půdy, drahými energiemi, úbytkem biodiverzity či přetížením měst dopravou. Zároveň dává konkrétní vodítka, jak přijímat a naplňovat závazky, které vyplývají z evropských i mezinárodních dohod a strategií, ale také z potřeb zajištění energetické, surovinové či potravinové nezávislosti Evropy.

V Česku hrozí pokles soběstačnosti v produkci vajec, od roku 2027 může v ČR chybět až 15 procent vajec. Důvodem je zákaz klecových chovů, který má v Česku začít platit za necelé dva roky, na celoevropské úrovni ale zavedený nebyl, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Nařízení podle ní způsobí snížení produkce vajec, protože někteří chovatelé své chovy z klecových nezmění. Zákaz se rovněž promítne do ceny vajec, tvrdí drůbežáři. Sehnat na letošní velikonoční svátky bílá vejce ale problém podle Dlouhé nebude, bílých vajec je dostatek, lidé si za ně nicméně připlatí.

Přes opatření přijatá vládou brazilského prezidenta Luize Inácia Lula da Silvy proti nelegální těžbě zlata v Amazonii se tato činnost nesnížila, jen se přesunula z jedné oblasti do druhé. Vyplývá to podle agentury DPA z nové zprávy organizace Greenpeace. Podle ní má ilegální těžba zlata fatální důsledky pro životní prostředí, zvířata i domorodé obyvatele. Ve zprávě brazilské kanceláře Greenpeace se také uvádí, že ilegálně vytěžené zlato se dováží i do Evropy.

Z Fondu Turów chce Liberecký kraj zaplatit lidem i přípojky na budované vodovody, případně financovat nové vrty nebo prohloubení studní tam, kde by vybudování přípojky bylo příliš drahé. Náklady kraj předběžně odhaduje na deset až 15 milionů korun, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) při mimořádném kontrolním dnu na stavbě nové úpravny vody v Machníně u Liberce.

Ranní teploty na jižní Moravě klesly na většině území pod nulu a pravděpodobně minimálně lokálně poškodily kvetoucí ovocné stromy. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu bylo chladněji na Břeclavsku a Hodonínsku, na Znojemsku a Brněnsku byly mrazy mírnější. Někde teploty klesaly dokonce až k minus pěti stupňům. Oslovení sadaři se sice shodli, že míru poškození zjistí lépe až za několik dnů, ale že je stále naděje na průměrnou úrodu, řekli ČTK.

Smrtelnou pastí pro drobné ptáky může být lepidlo, kterým zahrádkáři teď na jaře natírají kmeny stromů, aby ochránili budoucí úrodu před lezoucím hmyzem a dalšími škůdci. V liberecké záchranné stanici Archa už letos pomáhali čtyřem sýkorkám modřinkám, které v takových pastech uvízly, jedna z nich nepřežila. Není to poprvé a není to jen u nás, zaznamenali to i kolegové na jiných stanicích, řekla ČTK vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.

Takzvaný Tábor Svobodná země (Acampamento Terra Livre) se v brazilském hlavním městě koná pravidelně už od roku 2004 a letos se ho podle serveru DW účastní zástupci asi dvou stovek domorodých kmenů. Heslem letošní akce je "obrana ústavy a života".

Lidé z Pošumaví budou v sobotu 26. dubna protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku. Požadují posílení práv obcí při konečném rozhodování o lokalitě, kterou má podle platného zákona vybrat výhradně vláda do roku 2028. S transparenty budou od 14:00 přecházet ve Velkém Boru hlavní silnici Plzeň - Horažďovice, kudy projíždí denně 15.000 aut, řekl ČTK starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).

S vyhlášením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasí další petice, podpořilo ji 3382 lidí. V úterý ji zástupci iniciativy předali senátnímu výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Projednat by ji měl na jedné ze svých nadcházejících schůzí. Navazuje na dřívější petici, kterou podepsalo 11 000 lidí a která byla na podzim 2023 projednána v Poslanecké sněmovně, informoval ČTK předseda petičního výboru Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos nečeká kůrovcovou kalamitu. Vytěženého kůrovcového dřeva by mělo být méně než loni. Lesníkům pomáhá nynější chladné počasí, díky kterému rojení kůrovce dosud nezačalo. Na obranu proti kůrovci LČR připravily desítky tisíc lapáků z pokácených stromů a 8700 feromonových lapačů, sdělila mluvčí státních lesů Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Ve Šluknově na Děčínsku se má překládat odpad ze 14 obcí v okolí. Nedávno byla navýšena kapacita překladiště, což kritizují místní. Podepisují kvůli tomu i petici. Dosud překladiště slouží pro potřeby města. Luboš Pavlovič, mluvčí spolku Arnika zaměřeného na ochranu životního prostředí, ČTK informoval, že překladiště už nyní znečišťuje přírodu v okolí. Starosta města Tomáš Kolonečný (STAN) ČTK řekl, že má radnice na překladiště povolení a spíše jde o politický boj.

Období mariánsko-josefského jara (zasahující poslední březnovou dekádu a první dubnové dny) bývá v dlouhodobém průměru vystřídáno teplotně značně proměnlivou chladnou singularitou aprílové zimy.

Výskyt sršně asijské - invazního druhu nebezpečného pro včelstva a volně žijící hmyz, byl před necelými dvěma lety poprvé potvrzen také v České republice. Od té doby byla u nás zaznamenána již na čtyřech místech a počet hlášení o jejím výskytu v Evropě roste. Proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zahájila systematický monitoring zaměřený na její včasný odchyt.

Poslední kalamita podkorního hmyzu, které Česká republika i okolní státy čelily v letech 2018–2023, zřejmě odeznívá. Před lesníky a vlastníky lesů stojí nové výzvy v podobě zalesňování vytěžených ploch, péče o kultury vzniklé umělou obnovou i o nárosty vzniklé přirozenou obnovou a velkou výzvou je výchova nových mlazin, které na kalamitních plochách postupně vznikají.

Osmnáctiletý Čech Tomáš Čermák společně s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska získali letošní evropské ocenění Earth Prize. Cenu pro studenty středních škol udělovanou švýcarskou nadací za udržitelnost životního prostředí dostali za projekt PURA určený k čistění vody pomocí studeného plazmatu. O ocenění na svém webu informovala Akademie věd ČR, v jejímž Ústavu fyziky plazmatu letošní maturant Čermák působí.