Ekolist

Situace pro houbaře se před koncem letních prázdnin zatím nezlepšila, určitou naději jim ale dávají srážky z minulého týdne. Pokud by se k nim přidaly další deště, za týden až deset dní by se mohly objevit houby, jako žampiony nebo bedly. ČTK to řekl mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Do anglických vod se ve větší míře vrací tuňáci modroploutví. U pobřeží hrabství Yorkshire na severu Anglie poprvé za zhruba 60 let rybáři ulovili exemplář této ryby, který vážil přes 300 kilogramů, uvedla stanice BBC. Návratu tuňáků, kteří ve druhé polovině 20. století z anglických vod vymizeli, podle univerzity v Exeteru napomáhá přísnější kontrola rybolovu.

Rybníkáři obdrží 250 milionů korun na vybudování nových rybníků a na odbahnění či rekonstrukci stávajících, informovalo ministerstvo zemědělství. Podávat žádosti bude možné od 21. září do 31. října, nebo do vyčerpání částky. O dotaci mohli rybníkáři žádat i v roce 2024, tehdy ministerstvo rozdělilo 130 milionů korun.

Více než tunu slonoviny propašované z Afriky zabavily vietnamské úřady. Celkem 221 sloních klů vážících 1193 kilogramů bylo ukryto ve třech kontejnerech s nákladem dřeva, které do Vietnamu připluly před měsícem, napsala agentura AP.

Národní síť záchranných stanic hlásí vysoké počty přijatých netopýrů, kteří vlétli do budov. Letos jich zachránily dosud více než 2590. Ochránci proto vyzývají lidi, aby do konce září zavírali na noc okna, pokud nemají síť. Během srpna a září totiž vrcholí každoroční migrace netopýrů, kteří si hledají nové úkryty. Záchranné stanice musí uvězněné netopýry pochytat a vypustit zpět do přírody. Zraněným jedincům poskytují i léčbu. V tiskové zprávě o tom informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který síť koordinuje.

Deset krokodýlů nilských se vylíhlo na krokodýlí farmě na jihovýchodě Francie bez lidského zásahu. V místních podmínkách jde o bezprecedentní přirozené vylíhnutí, které umožnilo teplo nahromaděné v půdě během horkého léta, řekl agentuře AFP ředitel zařízení v obci Pierrelatte.

Ve sporu o spad a úklid listí z městské aleje v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na soukromou zahradu dnes navrhl odvolací Krajský soud v Hradci Králové stranám smír s finanční kompenzací majitelům zahrady. Majitelé zahrady následně navrhli částku půl milionu korun. Zda na to město přistoupí a zaplatí, budou řešit rada a případně zastupitelstvo města. Spor o padání listí a jeho úklid mezi majiteli zahrady a městem trvá u soudů přes devět let.

Policisté při letošních kontrolách v Chráněné krajinné oblasti Beskydy odhalili řadu přestupků, a to i za pomoci dronu. Kontrolovali desítky lidí a vozidel, mimo jiné zjistili čtyři lidi, kteří se v přírodní rezervaci Smrk pohybovali mimo vyznačené turistické stezky. Při kontrolách využívají kromě dronu také terénní vozidla a čtyřkolky. ČTK o tom informoval mluvčí moravskoslezské policie Jiří Navrátil.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prošetřuje možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v Průhonicích. Novinářům to na mimořádném tiskovém briefingu řekl ministr Igor Červený (Motoristé). Řediteli ústavu Liboru Hortovi nařídil s okamžitou platností překážky v práci na straně zaměstnavatele. K tomu budou nadále pokračovat hloubkové audity.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Franklinia. V oblasti Tingo María ve středním Peru společně s místními partnery hledá poslední zbývající populace kriticky ohrožených dřevin, zakládá lesní školky pro jejich záchranu a zapojuje do ochrany přírody místní obyvatele i domorodé komunity.

Mělničtí zahrádkáři nesouhlasili s podobou městského územního plánu, který označoval zahrádkářskou kolonii v Bezručově ulici jako veřejnou zeleň. Obrátili se proto na soud, který část plánu zrušil. Vedení radnice mohlo verdikt rozporovat kasační stížností, ale rozhodlo se ji nepodat a rozsudek je pravomocný. Chystá nové zpracování zrušené části plánu, odpověděl ČTK mluvčí mělnické radnice Jan Denemark Nováček. Územní plán schválili mělničtí zastupitelé loni.

Skládka odpadu u Bystrého na Svitavsku bude moci fungovat nejméně do roku 2030. Projekt jejího rozšíření získal od krajského úřadu souhlasné environmentální stanovisko, kapacita se zvýší o 67 300 metrů krychlových téměř na 200 000 metrů krychlových. Dalším krokem bude změna integrovaného povolení a úprava projektu rekultivace skládky, řekl ČTK starosta Jan Neudert (KDU-ČSL), který je zároveň jednatelem Technických služeb města Bystré.

Češi odevzdali v roce 2024 asi 194 000 tun odpadních elektrozařízení, meziročně zhruba o 50 000 tun více. Míra zpětného odběru tak dosáhla 67 procent, oproti 61,7 procenta v roce 2023, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Pozitivní vývoj podle ministerstva potvrzuje i přepočet na obyvatele. V roce 2024 připadalo na každého obyvatele v Česku v průměru 17,8 kilogramu sebraného elektroodpadu, o rok dříve to bylo 16,8 kilogramu.

Chtěl bych reagovat na poslední článek pana Pokorného. Pro přehlednost to vezmu postupně:

Vědci našli při průzkumu lánského zámeckého parku vzácné a ohrožené druhy, třeba orchidej vstavač májový nebo brouka tesaříka obrovského. Pestrost některých luk odborníky překvapila a jako téměř ideální vidí hospodaření v lesní části. Zároveň ale připraví i několik doporučení, třeba ohledně péče o louky. Cílem je využití přírodního potenciálu místních biotopů. Průzkum začal letos na jaře a pokračovat bude do září, řekli ČTK botanik Jan Albert Šturma a zoolog Ondřej Sedláček.

Dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek v posledních dvou měsících ovlivňují letní plodiny a zásoby krmiva v západní a střední Evropě, ukazují nová data Evropské unie. Nejvýraznější dopady hlásí podle Evropské komise Francie, jižní Německo, severní a střední Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Maďarsko a západní Rumunsko.

Detailní analýzu možných vlivů plánovaného větrného parku u Bystré nad Jizerou na Semilsku na okolní cenné přírodní lokality nechá zpracovat společnost NOHO Energy, která stavbu připravuje. Obec i investor chtějí mít jistotu, že projekt tří větrných elektráren splní nejpřísnější standardy a neohrozí chráněná území v Podkrkonoší. V tiskové zprávě o tom ČTK informoval Marcel Ladka ze Svazu moderní energetiky.

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali jej po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu, sdělili ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.

Když děti vešly do zoo poblíž uprchlického tábora Nusajrát v Gaze, spatřily lva, který se na ně sotva ohlédl skrz mříže své klece, a šimpanze sedící apaticky ve výběhu. Řada zvířat byla podle agentury Reuters podvyživená a oslabená kvůli nedostatku potravy, léků a vakcín. Stále však byla naživu, a to díky majiteli zoo Mahmúdu Džumaovi.