Ekolist

Spolek Lipensko pro život požaduje, aby obce, Jihočeský kraj i dotčené instituce více dbaly na ochranu vody v lipenské nádrži. Spolek také poukazuje na to, že veřejnost nemá dostatek informací o výskytu sinic, které mohou být nebezpečné pro některá zvířata.

Česko zaostává za většinou evropských zemí v počtu elektromobilů a neplní vnitrostátní cíle pro stavby dobíjecích a plnicích stanic. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil úřad. Chybí podle něj například i předpisy pro parkování elektroaut. Ministerstvo dopravy ČTK sdělilo, že kontrola zachycuje jen přechodný stav a určené cíle v dobíjení elektroaut stát splní do konce roku.

U Litvínova na Mostecku by mohla vzniknout spalovna nebezpečného odpadu s kapacitou 50 000 tun ročně. Záměr zveřejněný na webu Krajského úřadu Ústeckého kraje posoudí odborníci z pohledu vlivu na životní prostředí. Veřejnost a instituce se k němu mohou vyjádřit do 8. července. Hospodářské noviny na webu upozornily, že v projektu se angažuje bývalý šéf Českých drah Petr Žaluda.

Vedro. O každoročním překonávání teplotních rekordů se dozvídáme pravidelně ze zpráv. O tom, co je vhodné dělat pro přežití vln veder s co nejmenšími následky, se ale příliš nemluví. Připravenost se skládá z řady drobných každodenních činností – jen je musíme zavčas promyslet a nachystat se. K tomu přispěje především kvalitní osvěta. Právě proto nyní startuje nový projekt Nadace Partnerství.

Se zármutkem oznamujeme, že nás opustil profesor RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., mezinárodně uznávaný ekolog a dlouholetý profesor Ústav pro životní prostředí PřF UK naší fakulty. Profesor Kindlmann patřil k výrazným osobnostem české vědy a dokázal jedinečným způsobem propojit exaktní matematické modelování s praktickou ochranou přírody.

Vládní Motoristé sobě pokračují v dosazování svých lidí na významné pozice v oblasti ochrany přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený dnes jmenoval ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Pavla Straku a ředitelem Krkonošského národního parku (KRNAP) Petra Moravce.

V debatách o klimatických změnách a energetické bilanci Země často dochází k ostrým střetům ohledně interpretace dat. Příkladem je diskuse kolem expertního stanoviska Akademie věd ČR (AVex 4/2020), které uvádí, že atmosféra díky skleníkovým plynům „zvyšuje příkon energie na zemský povrch na trojnásobek“. Z hlediska „čisté“ termodynamiky je tato formulace opravdu zavádějící. I já jsem se v diskusi pod článkem nechal emočně unést a zareagoval zkratkovitě. Nedalo mi to a popovídal si s Gemini. Ta mne z řady mých nesprávných představ vyvedla a dospěli jsme ke konsensu. Jaký je tedy přijatelný obraz fyzikální reality?

Island po dvouleté přestávce vyslal minulý týden na lov velryb jednu ze svých dvou zbývajících velrybářských lodí. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na islandská média a ochránce přírody. Island patří spolu s Norskem a Japonskem mezi tři země, které navzdory mezinárodní kritice a nesouhlasu ochránců zvířat nadále povolují komerční lov velryb.

Zhruba polovina Čechů při investicích zohledňuje, zda jejich peníze míří i do ekologicky šetrných a společensky odpovědných firem. Zároveň ale nechtějí, aby důraz na udržitelnost vedl ke snížení výnosu investic. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank, jehož výsledky má ČTK k dispozici.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo pět hnízd 14 sokolích mláďat. Je to za dobu novodobého pozorování o nadprůměrný počet. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Loni to bylo z pěti hnízd 16 sokolích mláďat, což bylo nejvíce v novodobé historii. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům.

Více jak 100 let staré stromy ze zámeckého parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, které pamatují dobu hraběte Františka Josefa II. Silva-Taroucy, projdou speciálním ošetřením. Odborníci při nich využijí mikroinjektáže, moderní technologii, která pomáhá chránit dřeviny před škůdci a chorobami. Cílem je zlepšit zdravotní stav historických stromů a zachovat je pro další generace návštěvníků, sdělila ČTK mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci Martina Vysloužilová.

V botanické zahradě v Liberci začala kvést viktorie královská. Největší leknín světa v ní vykvétá každoročně už 70 let. Návštěvníci ji mohou nyní obdivovat na dvou místech, v pavilonech E a L, řekl ČTK ředitel zahrady Václav Lenk. Podle něj to vypadá, že každý týden budou mít dva květy, a to až do září.

Kasejovice na Plzeňsku postavily památník botanikovi a cestovateli Václavu Bojerovi, který se proslavil na Mauriciu a Madagaskaru. Dodnes je tam uznáván a je po něm pojmenováno několik druhů rostlin i zvířat. V rodné vlasti i vesnici Řesanice byl Bojer, narozený 23. září 1795, téměř zapomenutý. Kasejovice mu teď zřídily kamenný památník před jeho domem, který stojí na místě bývalého ovčína, kde se narodil. Botanik zkoumal po desetiletí flóru i faunu na Madagaskaru a Mauriciu, kde se podílel na založení přírodovědné společnosti a byl tam ředitelem botanické zahrady ve městě Pamplemousses.

Vyrovnat se s traumaty z bojů s ruskou armádou a najít nový smysl života mají pomoci ukrajinským válečným veteránům včely pořízené díky české sbírce Honey by Veterans. Včelaření podle odborníků může zmírnit psychické následky válečných zkušeností a usnadnit vojákům návrat do běžného života. Sbírku na nákup včelařského vybavení i včelstev vyhlásily spolky Planet Witness a Team4Ukraine, které jednají s ukrajinskými nemocnicemi pečujícími o válečné veterány. ČTK to řekla ředitelka Planet Witness Petra Fejtová. Podle ní má projekt pomoci vysloužilým vojákům získat i přivýdělek, pokud jsou kvůli zranění či psychickým problémům vyřazeni z ekonomického života.

Ostravská zoologická zahrada si s pražskou zoo vyměnila samce slonů indických. Důvodem je snaha o oživení chovu v Ostravě. Oba samci byli do nových domovů převezeni ve středu. Novinářům to sdělila mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Plameňáci se v italské Benátské laguně řadí mezi novousedlíky, což nejlépe dokazuje skutečnost, že místní dialekt pro ně nemá žádné slovo. Ale tito narůžovělí ptáci, kterým se italsky říká "fenicotteri", se nyní slétají do Benátek v rekordním počtu. Přispěly k tomu snahy o obnovu poškozených mokřadů, díky nimž se rozšiřuje habitat plameňáků, kteří by mohli v laguně začít i hnízdit, napsala agentura AP.

Zdánlivě nesplnitelný úkol dokázal po zhruba čtyřech až pěti letech marného hledání splnit desetiletý školák z Prahy. Na zahrádce v areálu Domu přírody v Oldřichově v Hájích na Liberecku našel raritního šneka s levotočivou ulitou. Takovou má jeden zhruba z desetitisíců. ČTK to řekl lektor ekologicko-výchovných výukových programů Domu přírody Ladislav David.

V Libereckém kraji vytřídil loni každý z jeho obyvatel v průměru 93,2 kilogramu odpadu, meziročně je to zhruba o 12 procent víc. V třídění se kraj zlepšuje a je nad celostátním průměrem, který se loni zvýšil na 90,5 kilogramu. Do výkupen odevzdali obyvatelé kraje v přepočtu ještě osm kilogramů na osobu kovů, celková výtěžnost tříděného odpadu v kraji tak přesáhla 101 kilogramů, uvedla mluvčí Libereckého kraje Pavla Sýkorová.

Sdružení Krajina, které se stará o kosení a spásání cenných luk především ve Žďárských vrších, si pořídilo koně. Zatím na pastvinách mělo ovce a poníky, nyní k nim přidalo starší kobylu plemene hafling. Kromě toho, že bude pomáhat s vypásáním, poslouží jako jezdecký kůň pro děti, které ochráncům přírody pomáhají. Kvůli pokrytí nákladů spojených s péčí o tohoto koně a jeho výcvikem pořádá sdružení veřejnou sbírku.