Ekolist

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat ještě před koncem tohoto roku. Informují o tom ekologické organizace ve společné tiskové zprávě.

Osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování, lidstvo stále nesměřuje k naplnění vytyčených cílů. Této skutečnosti budou čelit delegace z celého světa na nové klimatické konferenci OSN, která začíná ve čtvrtek v Dubaji. Přinést by mohla dohodu na postupném odklonu od fosilních paliv a vyjasnění plánů kolem fondu na odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn.

Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. Změna zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.

Po evropských silnicích v současnosti jezdí přes 6 milionů náklaďáků a víc než 600 tisíc autobusů. Nákladní a další velké vozy zodpovídají za asi 6 % celkových evropských emisí skleníkových plynů. Přitom právě v tomto sektoru by se dala dekarbonizace zařídit celkem rychle, a to i díky tomu, že velcí evropští výrobci nákladních a podobných vozů počítají s tím, že budou do roku 2040 vyrábět prakticky jen bezemisní modely. Přesto se na půdě Evropského parlamentu opakují argumenty, které známe už z diskuze o budoucnosti osobní automobilové dopravy.

Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Mendelova univerzita v Brně letos spustila certifikaci chovatelů ryb s názvem Udržitelný chov ryb. Společně s obchodním řetězcem Albert se tak rozhodla pracovat na tom, aby Češi více kupovali a jedli české sladkovodní ryby. Dlouhodobě Češi sní v průměru pouze 1,3 kilogramu sladkovodních ryb ročně na osobu, celkově čtyři až pět kilogramů. Certifikace by měla pomoct prodeji, ale i tomu, aby čeští chovatelé nemuseli zhruba polovinu produkce vyvážet do zahraničí, ale dokázali ji umístit na lokálním trhu. Na tiskové konferenci to řekli rektor Jan Mareš, který zároveň působí v Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty, a mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku letos přijme rekordní množství zvířat, od ledna jich zatím bylo 2464. Je to zhruba o 400 víc než za celý loňský rok a nejvíc v historii stanice, která příští rok oslaví 40. výročí svého vzniku. Kvůli narůstajícím počtům zvířat chce příští rok stanice začít s rekonstrukcí areálu za 19 milionů korun, přibýt by měly například nové voliéry. Stanice nyní také spustila veřejnou sbírku na pořízení auta, které bude sloužit k vyzvedávání zraněných živočichů. ČTK to řekla mluvčí stanice Marta Kroča Bryndová.

Papež František dnes na doporučení lékařů zrušil cestu na klimatický summit do Dubaje, oznámil Vatikán. Šestaosmdesátiletého papeže už několik dnů trápí respirační onemocnění s příznaky chřipky. František měl do Dubaje na třídenní návštěvu odletět v pátek a stát se tak první hlavou katolické církve, která by na klimatickou konferenci COP zavítala.

Francie zjistila epidemii vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky na krůtí farmě v Bretani na severozápadě země. Oznámilo to dnes francouzské ministerstvo zemědělství. Tento podzim jde přitom o první výskyt ptačí chřipky u drůbeže chované na farmách. V posledních dnech bylo ve stejné oblasti zaznamenáno několik případů této nákazy u volně žijících ptáků, uvedla agentura Reuters.

Z londýnského letiště Heathrow dnes odstartovalo letadlo společnosti Virgin Atlantic, které na cestě přes Atlantský oceán poprvé pohání jen udržitelné letecké palivo (SAF). Let, který je podporován z vládních prostředků, považují aerolinky za ukázku toho, že ekologičtější způsob létání je možný. Problémem zůstává nedostatečná nabídka pohonných hmot a k dosažení emisních cílů jsou nutné další technologie, napsal server BBC.

V západní Indonésii se v pondělí narodilo mládě kriticky ohroženého nosorožce sumaterského. Tohoto nejmenšího druhu nosorožců zbývá ve volné přírodě odhadem jen několik desítek kusů. S odvoláním na oficiální činitele o tom informovala agentura AFP.

Spolkový kancléř Olaf Scholz nadále počítá s tím, že na německých silnicích bude do roku 2030 jezdit nejméně 15 milionů plně elektrických aut. Na včerejším jednání se Scholz s představiteli automobilek, energetického sektoru a odborů shodl na rychlém postupu v plnění tohoto cíle. Podle expertního blogu Motointegrator je ale takový plán v ohrožení. V prognóze založené na dosavadním vývoji považuje Motointegrator za uskutečnitelný cíl deseti milionů elektroaut.

Obviněný šestatřicetiletý muž, na kterého státní zástupce podal obžalobu kvůli založení loňského požáru v národním parku České Švýcarsko, zůstává ve vazbě. Nepravomocně o tom dnes rozhodl soud v Ústí nad Labem. Obhájce bývalého dobrovolného strážce národního parku Vít Pavko novinářům řekl, že jeho klient trvá na tom, že České Švýcarsko nezapálil. Muž je ve vazbě od května. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí obviněnému až 15 let vězení. Požár byl nejrozsáhlejší v historii ČR. Podle vyšetřovatelů zapálil muž letos v dubnu na Děčínsku i rozhlednu nebo posedy.

Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR).

Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl. Mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková ČTK řekla, že dlouhodobým cílem ČR je dosáhnout do roku 2030 příspěvků na úrovni celosvětového průměru.

Motto první: Les vysazuje jen nedočkavý Motto druhé: Jen ať si to příroda odpracuje

Je začátek října a jasná obloha dává tušit, že dnes bude pěkný den. Traktorista Tomáš Kněžek si před chvílí naložil první várku zralého kompostu do zásobníku rozmetače a teď se strojem míří na pole. Navigace traktoru mu přesně ukazuje, kde včera skončil. Zapne rozmetadlo a pustí stroj na automat. Traktor díky navigaci „ví“, kudy a jak rychle jet, aby byl kompost rovnoměrně rozmetán na pole postupně úplně všude. Na polích pražské Vinoře se právě děje to, po čem pedologové, odborníci na půdu, volají už roky. Do půdy se vrací organické hnojivo.

Investice do start-upových inovací směřujících k ochraně klimatu letos kvůli celosvětové ekonomické nejistotě i konfliktům klesly o 40 procent. Celkově se ale investice do start-upového trhu propadly ještě více, takže podíl investic mířících na ochranu klima dál rostl, vyplývá z aktuální studie společnosti PwC. Soukromí investoři a fondy letos do start-upových projektů investovali 638 miliard dolarů, což je meziročně o 50 procent méně.