Ekolist

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Informovala o tom agentura AP. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají spustit déšť a pročistit ovzduší.

Profesor Jiří Mikyška z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI ČVUT) získal Cenu předsedy Grantové agentury ČR (GA ČR) za výzkum, který pomáhá lépe porozumět tání arktického permafrostu – jedné z největších hrozeb spojených s klimatickou změnou. Při rozmrzání dříve věčně zmrzlé půdy se totiž do atmosféry uvolňuje metan, skleníkový plyn mnohonásobně silnější než oxid uhličitý. Projekt spojil laboratorní experimenty s matematickým modelováním a nabídl klimatologům nástroje, díky nimž mohou přesněji odhadovat budoucí vývoj.

Někdy se ochrana přírody porušuje ne proto, že by chyběly zákony, ale proto, že se ztratí jejich smysl. Když se z preventivního povolení stane zpětné alibi, když úřad raději hledá důvody, proč „to nejde zastavit“, a město vydá tiskovou zprávu, že se stavba vyhýbá mokřadům, které už neexistují — pak nezbývá než se ptát, komu vlastně příroda ještě patří. Cyklostezka v Novohradeckých lesích u Hradce Králové je příběhem o střetu světa přírody, mizícího pod štěrkem, se světem úřadů, kde se zdá, že je všechno v pořádku. Jenže žába právní fikce nepřežije.

Na obnovu mokřadů, likvidaci invazních rostlin i odstranění nepovolených skládek se letos v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví zaměřili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Příští rok agentura v Litovelském Pomoraví plánuje například regeneraci historické Novozámecké aleje či ošetření památných stromů. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Chráněnou krajinnou oblastí bylo Litovelské Pomoraví vyhlášené před 35 lety.

Polovině národů a komunit, které nemají kontakty s okolním světem, hrozí, že do deseti let zaniknou. Uvedla to podle agentur AP a AFP mezinárodní organizace Survival International. Podle ní v současnosti jsou ve světě dvě stovky národů, které nemají takové kontakty. Většina z nich se nachází v amazonském pralese.

Severní Makedonie se potýká se záplavou odpadků, které po vydatných deštích spláchla řeka Vardar z nelegálních skládek na jejích březích. Množství plastových obalů se hromadí i v hlavním městě Skopje, uvedla místní média.

Liberecká botanická zahrada dokončila rekonstrukci opláštění prvních tří pěstebních skleníků, které po čtvrtstoletí dosloužilo. Polykarbonát byl už místy popraskaný, v jeho komůrkách se usazovala špína a prach a místy rostl mech, což snižovalo množství propouštěného světla, které je klíčové pro růst rostlin, uvedla mluvčí zahrady Radka Kuchtová. Obnova tří nejmenších skleníků přišla na více než dva miliony korun.

Více než dvě desítky stromů na Pražském hradě dostaly živiny přímo ke kořenům. Postarali se o to zahradníci pomocí metody půdní injektáže. Testovat se bude i pevnost stromů, sdělila ČTK za správu Natalie Máchová.

Ve čtvrtek 23. 10. 2025 došlo k zastavení veškerého průtoku pod jezem Podrabský mlýn u Rábí na Otavě a v důsledku toho v 600 m dlouhém derivovaném úseku vyschlo koryto řeky.

Plzeň otevřela městskou kompostárnu za 25 milionů korun. Asfaltová plocha o rozloze 1,1 hektaru je pod čistírnou odpadních vod v Jateční ulici. V prvním zkušebním roce pojme 2500 tun bioodpadu, což odpovídá objemu, který ročně odeberou čtyři městské sběrné dvory a desítky velkoobjemových kontejnerů. ČTK to řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).

Ministr zemědělství Marek Výborný kritizoval rozhodnutí Evropské komise (EK) neodložit hojně diskutované nařízení o odlesňování. Před dnešním jednáním unijních ministrů zemědělství v Lucemburku novinářům řekl, že ho frustruje, jakým způsobem komise k této věci přistoupila. Hrozí podle něj, že se systém k 1. lednu nepodaří spustit, což by znamenalo obrovský problém pro statisíce subjektů v Česku i po celé Evropě.

Na pěti místech v Jablonci nad Nisou mapují vědci ze Státního zdravotního ústavu Praha, jaký vzduch obyvatelé druhého největšího města v Libereckém kraji dýchají. Souběžně pracovníci Krajské hygienické stanice v Liberci změří hluk. Údaje poslouží jako podklad pro územní plánovaní a dokumenty zaměřené na snížení znečištění ovzduší, výsledky by měly být příští rok na jaře, řekla ČTK mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.

Stavbaři odstraňují ve Žďáru nad Sázavou takzvané boletické panely s azbestem z fasády bývalého městského úřadu na náměstí Republiky. Protože by azbest při uvolnění mohl škodit zdraví, jsou rozebírané stěny zakryté. Budova je hermeticky uzavřená a vzduch uvnitř nepřetržitě odsávají speciální ventilátory s filtry. ČTK to řekl Jan Holik, stavbyvedoucí ze společnosti Archeon. Demontáž panelů pro ni dělá specializovaná firma.

Biometan by mohl v budoucnu pokrývat až 18 procent české spotřeby plynu. Celková výroba by mohla dosáhnout 14 terawatthodin ročně, pokud by se podařilo přeměnit část stávajících bioplynových stanic a vybudovat nové výrobny. Vyplývá to z analýzy nezávislé společnosti EGU, kterou představila energetická skupina innogy. Podle ní bude biometan, který se řadí mezi takzvané zelené plyny, po roce 2030 hrát klíčovou roli při snižování emisí a přechodu od fosilních paliv.

Radní hl. m. Prahy schválili nový rámec pro provozování sdílené cyklomobility, který jasně stanovuje pravidla pro provozovatele sdílených kol a elektrokol. Cílem je podpořit udržitelnou dopravu, zlepšit pořádek ve veřejném prostoru a omezit negativní dopady neřízeného provozu sdílených dopravních prostředků ve městě. Součástí opatření je i ukončení memorand se stávajícími provozovateli a sjednocení pravidel pro všechny zájemce v režimu tzv. open house. Sdílené elektrokoloběžky nebudou součástí systému.

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích.

Za prvních devět měsíců letošního roku dovezli Češi ze zahraničí 6100 ojetých bateriových elektromobilů. To je více než za předchozí dva roky dohromady. Více než polovina dovezených aut byla letos registrovaná na soukromé osoby. Aktuální údaje zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu (CDV) na základě zdrojových dat ministerstva dopravy.

Povodí Labe odstraňuje z plavebních kanálů nánosy, které způsobily loňské povodně. Tři zakázky provádí nyní, dvě další jsou v plánu v příštím roce. K čištění koryta využívá i vlastní bagr. ČTK to řekl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec. Letošní rok je pro plavbu příznivější. Loni lodě s hlubokým ponorem nemohly v úseku z Ústí nad Labem plout nejprve kvůli suchu a pak kvůli povodním a nakonec plavbu na několik měsíců úplně zastavil spadlý most v Drážďanech.

Pardubický kraj získal z Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek, dotaci 1,443 miliardy korun na podporu ekologické železniční dopravy. Současné vlaky chce nahradit moderními elektricko-bateriovými. Celkové náklady dosáhnou 2,062 miliardy korun, uvedl mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

Zázemí se sbírkovými skleníky je nedílnou součástí každé botanické zahrady, která ve svých sbírkách drží tropické a subtropické rostliny. Botanici, kurátoři a zahradníci se starají o vzácné rostliny, avšak málokdo si vzpomene na místo, kde se rostliny uchovávají – skleníky. Zázemí v Teplické botanické zahradě bylo vystavěné v roce 2003 jako místo k uchování rostlin z expozičních skleníků, které se kompletně přestavovaly v letech následujících. Nyní, po více jak 20 letech jsou skleníky i technologie dožité a ohrožené jsou i sbírky rostlin.