Ekolist

Ministerstvo zemědělství (MZe) letos přerozdělí na zlepšení podmínek v chovech hospodářských zvířat 1,6 miliardy korun, podobně jako loni. Na včerejší tiskové konferenci uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Zároveň podpořil aktivitu obchodního řetězce Penny Market, který pro produkty své privátní značky Dobré maso zavádí logo "Správné životní podmínky - animal welfare".

Koncern Volkswagen (VW) zřejmě manipuloval s měřením emisí také u novějších motorů emisní normy Euro 6. Tvrdí to německá televizní a rozhlasová stanice SWR. Daný typ motoru koncern od roku 2012 montoval do statisíců aut, včetně těch, která vyrábí automobilka Škoda. Podle SWR se to zřejmě týká i vozů Volkswagen, Audi a Seat, koncern ale tvrzení SWR popírá. Německé ministerstvo dopravy uvedlo, že podezření nejsou nová, nelegální postup automobilek v tomto případě ale nezjistilo.

Pět velkých francouzských měst včera oznámilo, že na svém území zakážou používání pesticidů. Chtějí tak přispět k debatě o používání chemikálií v zemědělství, která se nyní ve Francii vede, a napomoci ke změně zákona na celostátní úrovni. O kroku, ke kterému přistoupila města Paříž, Lille, Nantes, Grenoble a Clermont-Ferrand, informovala agentura AFP.

Tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané. Vyplývá to ze dvou průzkumů, které pro iniciativu Zálohujme zpracovaly agentury Kantar TNS a Ipsos. Téměř celá populace podle průzkumů chápe myšlenku, že by se ceny nápojů kvůli zálohám navýšily o vratnou zálohu, tak jako u některých nápojů ve skle. Zhruba 86 procent oslovených respondentů odpovědělo, že by PET lahve vracelo do obchodu. Novinářům průzkumy poskytla iniciativa Zálohujme.

Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby prorostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťasně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškach. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.

Největší evropská petice za zlepšení života hospodářských zvířat se právě uzavřela. Evropská občanská iniciativa Konec doby klecové skončila 11. září úderem půlnoci a přesně za jeden rok získala přes 1,5 milionu podpisů. To představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v celé historii hnutí za ochranu zvířat.

Od roku 2015 zaznamenáváme periody sucha a horka. Jedná se o fenomén přisuzovaný globální klimatické změně (GZK), kvůli němuž plošně chřadnou smrkové i borové lesy. Oslabené porosty následně napadají druhotní škůdci – především kůrovci. V důsledku toho se těží souše nebo škůdci napadené stromy, které zahlcují pilařské podniky v tuzemsku i v zahraničí (kalamity různého charakteru působí po celé Evropě). Nasycenost trhu s takovým dřívím způsobuje zhroucení odbytu dříví a pád cen. Vlastníci lesů se kvůli tomu ocitají v ekonomické krizi. Na samotné lesy pro změnu dopadá krize ekologická. Z jiného úhlu pohledu lze konstatovat, že les se přizpůsobuje na nové růstové podmínky prostředí. U dřevařského průmyslu, jehož denním chlebem je jehličnaté dříví, lze také očekávat problémy, jak bude postupně ubývat jeho zastoupení nejen v českých lesích. Naše lesní krajina postupně prochází proměnou. Z ryze lesnaté krajiny se stává „stepní“ krajinou, která bude mít dočasně snížené mimoprodukční funkce lesa. Lesníci postupně odumřelé lesy obnovují lesem novým. Ovšem úspěšně zalesněné plochy jsou poškozovány přemnoženou býložravou zvěří, která brání v jeho odrůstání.

Českomoravská myslivecká jednota ve své argumentaci uvádí, že změny nejsou potřebné, přičemž bagatelizuje míru poškození lesů, uvádí, že cílem novely je vybít zvěř na celém území, hovoří o genocidě zvěře, straší omezením či vyvlastnění práv vlastníků pozemků a upozorňuje na hrozící poškození myslivosti.

Je prý zapotřebí celosystémových změn, radikálních kroků, odříkání. Stojí totiž před námi úkol: zachránit budoucnost a nepromarnit přitom jedinou planetu, kde žijeme. Naším protivníkem jsou klimatické změny, a trochu nás trestá příroda, ke které jsme se posledních pár století chovali nehezky. Pomoci nám může rewilding a konina k obědu.

Baltské, Černé a Středozemní moře můžeme s jistou nadsázkou nazvat evropskými, stejně jako severovýchodní region atlantského oceánu. Jak si tyto vodní masy stojí z hlediska čistoty? Evropská komise pro životní prostředí nepřináší úplně pozitivní zprávy. Byť lokálních bodových zdrojů znečištění v posledních letech ubývá, rozhodně nejsou tato „evropská“ moře úplně čistá. Píše o tom portál EEA.europa.eu.

15 % na spotřebě paliva, 8 % na investicích do osiv a sadby, až 100 % redukce ztrát. Agenda a výkaznictví snížené na 10 % - 15 % původního času. Takové jsou plody digitalizace českého zemědělství, která je podle průzkumu Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na vzestupu a může být vzorem pro zbytek průmyslu. Má to jednu potíž - není to tak úplně pravda. I přes velké investice do nových technologií zůstává průměrný český zemědělec v jejich skutečném využívání daleko za světovou špičkou. Přitom stačí málo - chtít tento přístup změnit, třeba i na základě větší orientace státu na tuto problematiku. Jinak přinese digitalizace úspory a růst jen malé části hospodářů.

Stovky nálezů exotických druhů klíšťat zaznamenali vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Umožnil jim to projekt Najdipijaka.cz, který mapuje šíření pijáka lužního v Česku. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě.

Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne asi nejdříve v pátek. Důvodem, proč včera schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Tuto poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.

Na městských pozemcích v Praze by se měl přestat k likvidaci plevele přestat používat glyfosát. Městským společnostem a radnicím to chce doporučit výbor pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí pražského zastupitelstva. Členové výboru to odhlasovali na včerejším jednání.

Pravidla pro chov psů se asi opět zpřísní, hlásit veterinární správě bude třeba chovy od tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude možná třeba podle včerejších poslaneckých úprav očipovat do tří měsíců jejich věku. Zpřísnění zřejmě Sněmovna zavede kvůli takzvaným množírnám, tedy místům, kde jsou chováni psi nebo další zvířata kvůli zisku z jejich prodeje.

Skauti a skautky za tři měsíce pomohli v Krkonoších odkornit více než 200 metrů krychlových stromů napadených kůrovcem. To odpovídá přibližně dvěma stovkám vzrostlých stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) se od června vystřídalo přes 100 různě početných skautských skupin. Včera to novinářům sdělili zástupci Správy KRNAP. Krkonoše se kvůli přemnožení lýkožrouta smrkového neboli kůrovce nacházejí ve vážné situaci. Správa KRNAP na odkorňování pokácených stromů nemá dost sil, proto letos požádala skauty o pomoc.

Slovensko zavede od roku 2022 zálohování plastových lahví a plechovek s nápoji. Velkou většinou hlasů o tom včera rozhodl parlament. Podle slovenského ministerstva životního prostředí spustí Slovensko systém zálohování jako první země ve střední Evropě. Opatřením chce zvýšit podíl recyklovaných nápojových obalů.

Vsetínští zastupitelé včera oficiálně vzali na vědomí petici proti záměru soukromého investora, postavit ve městě spalovnu. Podepsalo ji téměř 5000 lidí, z toho asi 3800 ze Vsetína, řekl zastupitelům starosta Vsetína Jiří Růžička (KDU-ČSL). Ve městě žije asi 26.000 lidí. Zastupitelé také odsouhlasili, že se spalovnou budou zabývat na svém nejbližším plánovaném zasedání.

Z pražského Mariánského náměstí zmizí 21. září v rámci Evropského týdne mobility všechna zaparkovaná auta a už se tam nevrátí. Magistrát zároveň připraví koncepci kompletní proměny náměstí, která se má uskutečnit v následujících několika letech. Na dotaz novinářů to včera řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Na Mariánském náměstí sídlí kromě magistrátu i Národní a Městská knihovna.

Zdá se, že kůrovcová kalamita v České republice nebere konce a její následky bude řešit zřejmě několik generací po nás. Mediální kampaň spojená s tímto tématem se zatím zaměřuje spíše na komentování všech možných příčin a široce tuto problematiku paušalizuje. Řešení jsou velmi obecná, široká a často možná až moc abstraktní. Výjimku tvoří zvěř. Ta byla označena za škůdce lesa, viníkem jsou myslivci a řešení je jednoduché… redukce stavů zvěře.