Ekolist

Od podzimu do jara se v Praze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století opakovalo totéž: jakmile se údolím Vltavy začaly válet mlhy, které nemohly stoupat vzhůru kvůli inverznímu počasí, někdejší slavná caput regni se zahalila do smogu. Podobala se kotli s pevně přiklopenou poklicí, pod níž houstly všechny možné smradlavé a toxické zplodiny, které Pražané vdechovali, čichali a pronikali jimi stěží i zrakem, dokud inverze neskončila a jedy v ovzduší se alespoň trochu nerozprostřely po kraji.

Trvalou součástí Českých Budějovic se již staly mozaikově sečené městské trávníky. Protože se sečou po částech a ne plošně, celou sezónu na nich kvetou byliny a nabízejí potravu motýlům, včelám a dalšímu hmyzu.

Zábavní pyrotechnika, kterou lidé v období Vánoc a Nového roku používají, je nebezpečná pro domácí i divoká zvířata. Praha proto spustila kampaň, která upozorňuje právě na nebezpečí ohňostrojů či petard pro zvířata. Součástí kampaně jsou také rady pro majitele psů ke zvládnutí novoročních oslav. Magistrát chce také připomenout již existující vyhlášku, která zakazuje používání zábavní pyrotechniky na vybraných místech, mimo jiné v centru metropole.

Produkce odpadů v Česku v přepočtu na obyvatele byla loni nejnižší od roku 2017. V průměru připadlo na jednoho člověka 3489 kilogramů odpadů, což bylo meziročně o 152 kilogramů méně, proti roku 2017 ale zhruba o 200 kilogramů více. Nebezpečného odpadu jeden obyvatel ČR vyprodukoval loni i před sedmi lety stejně, v průměru 141 kilogramů. Vyplynulo to ze zveřejněných dat Českého statického úřadu (ČSÚ).

Čeští ekologičtí farmáři jsou od příštího roku připraveni na dodávání biopotravin do nemocnic, domovů seniorů, menz a dalších zařízení veřejného stravování, uvedl PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování by měla některá zařízení v příštím roce. Podíl by se měl postupně zvyšovat, školská zařízení mají zatím stanovený dvouprocentní podíl z hmotnosti porce, uvedlo ministerstvo zemědělství. Pokrmy by zdražit neměly, tvrdí svaz.

Přestože plány na vybudování testovacího polygonu automobilky BMW u Sokolova vznikly už před takzvaným GreenDealem, tedy evropskou strategií na ochranu klimatu, lze podle mluvčího BMW Czech Republic Davida Haidingera říci, že i provoz polygonu přispívá k nízkoemisním řešením v automobilovém průmyslu a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Na polygonu se testují nové technologie pro auta, hlavně ty zaměřené na snížení emisí a zvýšení efektivity pohonu. Od představení takzvaného GreenDealu uplyne tento měsíc pět let.

Změny ve výrobě, rozšíření spektra zákazníků i investice do strojního vybavení si v uplynulých letech vyžádala u dodavatelů pro automobilový průmysl transformace tohoto průmyslového oboru, ve které je kladem důraz na rozvoj elektromobility a snižování emisí. Některé firmy v Olomouckém kraji si od výroby automobilů s elektrickým pohonem slibují nové zakázky, vyplývá z informací těchto strojírenských podniků.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Stát zároveň odmítá nový návrh Evropské komise na snižování emisí do roku 2040.

Po prostudování odborných podkladů i argumentů, které na téma zálohového systému na nápojové obaly zazněly na námi pořádané besedě v listopadu 2024, jednoznačně podporujeme zavedení zálohového systému na nápojové obaly v České republice, a to především z následujících důvodů:

Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu obce Branov v jejím sporu s ministerstvem životního prostředí kvůli chystanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení. Předseda senátu Martin Lachmann uvedl, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí. Spor tím ale nekončí, obec podle místostarosty Romana Pálka (nez.) podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Přijetí novely lesního zákona, která například prodlužuje lhůtu pro obnovu lesů ze dvou na pět let, podporují téměř tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to z průzkumu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos mezi 1000 respondenty, který si letos v listopadu nechalo zhotovit Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL). Podle soukromých vlastníků jsou výsledky průzkumu signálem pro zákonodárce, aby nový lesní zákon, který míří do Poslanecké sněmovny ČR, schválili co nejdříve. Průzkum má ČTK k dispozici.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny navrhuje, aby bylo možné vysílače mobilních sítí elektronických komunikací o výšce do 50 m stavět všude. Bez ohledu na chráněná území, bez ohledu na ráz krajiny, bez ohledu na územní plán. Prolamuje tak základní principy, na kterých je postavena ochrana naší jedinečné krajiny. Pozměňovací návrhy výboru a dalších poslanců byly načteny v rámci novely zákona o elektronických komunikacích a jednat se o nich bude na schůzi Sněmovny, která začíná zítra. Skutečně chceme 50 m vysílače na hřebenech Krkonoš, Brd či Řípu a Blaníku? A proč ne rovnou několik vedle sebe?

Městský soud v Praze dnes projedná vypořádání námitek obce Branov k zamýšlenému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Záměr prosazuje ministerstvo životního prostředí. S vyhlášením NP dlouhodobě nesouhlasí Svazek obcí Křivoklátska, do kterého patří včetně Branova 28 obcí. Vláda minulý týden podpořila návrh na vyhlášení parku.

Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Vyplývá to z návrhu plánu, který má ČTK k dispozici.

Pražské kino Aero dnes promítne dokument Radka Plíhala s názvem Voda ztracená a vrácená. Akci pořádá nezisková organizace Namysli ve spolupráci s Národním parkem (NP) Šumava. Snímek vypráví příběh šumavských mokřin, rašelinišť a meandrujících potoků. Prostřednictvím záběrů přírody podloženými archivními materiály zobrazuje nejen dramatické změny, které krajina prodělala, ale i klíčový význam mokřadů pro biodiverzitu a zadržování vody v krajině.

Novela zákona o myslivosti by se v nejbližších dnech měla konečně projednávat v Poslanecké sněmovně a spolek Pro Silva Bohemica by chtěl touto cestou reagovat na otevřený dopis Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) ministru zemědělství ohledně novely a vyzvat poslance, aby novelu podpořili. Potřebujeme adaptovat naše lesy na nové klima – to je, oč tu běží.

Kam až můžeme vystopovat počátky environmentálního hnutí u nás za minulého režimu? Co všechno bylo tehdy myslitelné a jak se environmentální hnutí proměnilo po revoluci? O tom jsme si povídali s historikem Matějem Spurným.

V Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A na jihozápadě Mongolska jsem už dost dlouho nebyl. Mrzí mě to tím spíš, že z poslední cesty, která byla naplánována na září, sešlo kvůli hrozbě povodní v Praze. V Ulánbátaru jsem tak sice v plánovaném čase dojel na letiště, ale namísto do Gobi jsem letěl zpátky domů. Přitom v Gobi A se dějí důležité věci, na nichž má Zoo Praha velký podíl.

Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky.

Geotermální energie by mohla do roku 2050 pokrýt až 15 procent celosvětového růstu poptávky po elektřině. Zvýšení kapacity by vyprodukovalo až 800 gigawattů, což je tolik elektřiny, kolik ročně spotřebují Indie a USA dohromady. Takový rozvoj však bude nejprve vyžadovat snížení nákladů. Uvedla to ve své zprávě o budoucnosti geotermální energie Mezinárodní agentura pro energii (IEA).