Ekolist

Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Precizní zemědělské technologie vrací biodiverzitu do zemědělské krajiny, a tím spojovat ekologii s ekonomikou – složité regulaci spíše navzdory. Jedním z praktických nástrojů jsou takzvané ozeleněné kolejové řádky.

O víkendu od 12. do 14. června se veřejnost může zapojit do mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů v české krajině. Pátý ročník celonárodní akce Biosmršť pomůže vědcům a ochranářům získat cenné údaje o stavu přírody.

Požadavky EU na míru vytřídění baterií v příštích letech porostou. Jejich dodržení bude podle vedení největší tuzemské sběrové firmy Ecobat problém, i když objem vytříděných baterií roste. Ecobat loni vytřídila 4558 tun baterií, meziročně téměř o 400 tun víc. V ČR zároveň zásadně roste objem baterií uvedených na trh, minulý rok to bylo 20 334 baterií, meziročně o 40 procent více. Třeba v případě baterií z elektrokol a elektrokoloběžek budou zřejmě požadavky na vytřídění neplnitelné, řekl technický ředitel společnosti Ecobat Petr Kratochvíl.

Himálajský ploskolebec Gloydius himalayanus, známý jako himálajská zmije, který byl dlouho považovaný za jeden široce rozšířený druh, ve skutečnosti představuje komplex pěti evolučních linií. Tři z nich věda dosud neznala. Dva pochází z území Pákistánu a jeden z Nepálu. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu publikované v časopise ZooKeys, o které ČTK informoval Daniel Jablonski z Univerzity Komenského v Bratislavě.

Na Havlíčkobrodsku vznikla rezervace divokých koní, je první na Vysočině. Na pozemek s rozlohou přes 20 hektarů u Loukova dnes odpoledne ochránci přírody přivezli dva hřebce z Národního parku Podyjí. Do konce roku by tam mělo přibýt dalších pět zvířat. ČTK to sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci začala před lety s návratem velkých kopytníků do domácí přírody.

Deště v předminulém a minulém týdnu pomohly na jihovýchodě České republiky doplnit vodní nádrže, průtoky v tocích jsou ale nyní znovu podprůměrné. Nejčastěji se pohybují jen okolo 30 procent obvyklého stavu. ČTK to řekla mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Alergici jsou dnes mimořádně ohrožení pylem v ovzduší prakticky na celém území Česka, platí to i v následujících dvou dnech, kdy se má situace jen mírně zlepšit na severu nebo východě země. Vyplývá to z pylového semaforu na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V ovzduší jsou nyní hlavně pyly trav a obilovin, napsal dnes ČHMÚ na sociální síti X. Nějakým druhem alergie trpí v Česku podle lékařů asi třetina populace, alergie na pyly patří mezi nejčastější.

Některé jihočeské obce, které mají vlastní zdroje vody, se potýkají se suchem. Zakazují dopouštění bazénů a zalévání a zásobují obyvatele cisternami. Města a větší obce, které jsou připojeny na velké zdroje od vodárenských společností, mají vody dostatek. I tak by s ní ale lidé neměli plýtvat a měli by omezit napouštění bazénů, řekla ČTK mluvčí vodárenské společnosti ČEVAK Jitka Zimmelová.

Některé obce v Česku začaly kvůli dlouhotrvajícímu suchu omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Lidem za porušení zákazu hrozí i vysoké pokuty, zjistila ČTK. Často jde o místa, kde podobná omezení platí každoročně. Na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se zatím obrátila jedna obec se žádostí o zapůjčení cisterny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se bude sucho dále zhoršovat.

Vědci porovnají vhodnost zásahů do krajiny a způsob, jak přispějí k lepšímu hospodaření s vodou. Na tvorbě konceptu hodnocení takzvaných ekosystémových služeb nyní pracují vědci z několika českých institucí. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je třeba vědět, které prostředky a kde jsou vhodné a které přispívají k řešení problémů s vysychající krajinou. Ta je hrozbou jak při nedostatku srážek, tak při jejich nadbytku.

Tradiční kvetoucí louky patří k druhově nejrozmanitějším místům naší planety, z české krajiny se však vlivem intenzivního hospodaření na mnoha místech vytratily. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se v rámci programu Obnova tradičních luk věnuje jejich návratu a odborné péči. Právě nyní, kdy louky rozkvétají, začínají ochránci mapovat nové lokality vhodné pro zařazení do databáze zdrojových lučních ploch. Zároveň spustili veřejnou darovací kampaň „Pojďme navrátit loukám jejich barevnou krásu“ na portálu Darujme.cz.

Vědci ve rwandském národním parku Volcanoes testují novou metodu monitorování ohrožených druhů založenou na analýze environmentální DNA (eDNA), která umožňuje identifikovat zvířata podle genetických stop zanechaných v půdě a vodě. Podle odborníků jim nová technologie pomůže chránit biodiverzitu ohroženou klimatickými změnami a růstem populace, píše agentura AP.

Návštěva lesa léčí tělo i duši. Věda například potvrzuje, že už deset minut pobytu v přírodě snižuje krevní tlak. Finská metoda Lesní mysli jde v ozdravném vlivu přírody na člověka ještě dál: kombinuje smyslová cvičení s prvky pozitivní psychologie a koučování. O tom, jak nám může pomoci k větší odolnosti, přizpůsobivosti a jaká jednoduchá cvičení můžeme sami vyzkoušet během příští vycházky do lesa, hovořila instruktorka této metody Barbora Hernychová.

Město Holice na Pardubicku vyčistí artézský vrt na náměstí T. G. Masaryka. Je zčásti zavalený, radnice chce zachovat historický unikát z konce 19. století a zároveň ochránit podzemní vody v okolí. Voda s nevhodným složením se dostává podzemními cestami do okolních studní. ČTK to řekl starosta Ondřej Výborný (Pro Holice).

U francouzské turistky odjíždějící ze Sardinie bylo objeveno přibližně 40 kilogramů písku, oblázků a mušlí. Zatímco nález bude v nejbližších dnech vrácen na pláž, 69leté ženě hrozí pokuta od 500 do 3000 eur (od 12 000 do 72 000 Kč), napsala s odvoláním na italské celní úřady agentura APA. Odnášení písku, oblázků a mušlí z pláží zakazuje zákon z roku 2017.

Trochu pobaveně jsem četl, že někdo se pokouší Havla vytrhnout ze spárů pražské kavárny a vrátit ho lidem. Jestli se lidmi rozumí většinová společnost, tak jsem téměř přesvědčen, že ta Havla se všemi jeho myšlenkami za vlastního nikdy za svého nepřijala. Tuto skutečnost lze ilustrovat na mnoha případech (jednoduše se podívejme, kam jsme od Havlových dob jako společnost došli…). Já se ale v tomto příspěvku zaměřím na přírodu a její ochranu, protože i tam lze z Havla čerpat spoustu inspirace.

Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci. Zjistili to badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska. Studii vydal časopis Journal of Hazardous Materials.

Česko by mělo v boji s požáry investovat do kvalitní detekce a efektivnějších zásahů pomocí letecké techniky, namísto drahých preventivních opatření, řekl ČTK Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity, který se zaměřuje na ekologii a pěstování lesů ve zvláště chráněných územích a jejich biodiverzitu. Inspiraci by podle něj měl stát hledat především v jižní Evropě, kde k požárům dochází častěji. Požáry se tam podle Svobody berou jako přirozená součást přírody, pokud nepřesáhnou hranici alespoň 500 hektarů.

V Bohumíně na Karvinsku se v uplynulých dnech objevil orel křiklavý. Jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice zaznamenali pracovníci odboru životního prostředí tamní radnice zhruba půl kilometru od obydlené oblasti, sdělila mluvčí města Jana Končítková.