Ekolist

Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život.

Herpetologové žádají vyšší ochranu bývalé skládky na Cvilíně v Krnově. Chtějí, aby lokalita byla prohlášena za přírodní památku. Několikaletý odborný průzkum totiž potvrdil výskyt chráněných či ohrožených druhů včetně kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová. Dosavadní ochranná opatření vyprší v srpnu. Herpetolog Filip Šiffner navrhl, aby krajský úřad s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zahájily kroky k vyhlášení Přírodní památky. Zatím ale není jasné, kdy úřad rozhodne.

Průměrný Čech ročně spotřebuje zhruba 11 kilogramů textilu a za nové oblečení utratí přibližně 6500 korun. Dává přednost nízké ceně před kvalitou. Na panelové diskusi ke kvalitě textilu, jeho udržitelnosti a dopadům rychlé módy na český trh i spotřebitelské chování to řekl Viktor Vodička se Sdružení českých spotřebitelů.

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) pokračuje v pracích na budování protipovodňové ochrany stok a na stavbě retenční nádrže v Karlíně. Dokončení je plánováno na duben 2028 a cena závěrečné fáze projektu je odhadována na 361,3 milionu korun. Projekt má posílit ochranu Prahy před povodněmi, zvýšit kapacitu stokové sítě a omezit znečištění Vltavy při přívalových deštích.

Lesní porosty se v některých oblastech našeho státu již dostávají v důsledku letního sucha, teplot a dalších změn mimo své klimatické optimum. Očekávaná proměna biodiverzity může směřovat až ke vzniku nových společenstev. V lesním hospodářství mají největší význam rostoucí teploty v jarním a letním období, pokles letních srážek, zvýšená evapotranspirace, vznik půdního sucha, zvýšení frekvence a intenzity požárů aj. Současně se budou dále měnit i nároky na obhospodařovaní lesů, kde začínají hrát stále významnější roli uplatňování přírodních procesů a diverzifikace struktury porostů.

Již od října 2020 je na webu Akademie věd ČR Expertní stanovisko (ExpS) AVex 4/2020 Klimatická změna, jehož odborným garantem je Ústav výzkumu globální změny AVČR. V rozporu s výsledky klimatologických měření a zkoumání popírá globální životodárnou klimatickou roli autotrofních ekosystémů pro vznik a udržení lidského rodu. Místo toho jen autoritativně a bez vědeckých důkazů označuje zesilování skleníkového efektu nárůstem antropogenních emisí skleníkových plynů za hlavní příčinu globálního oteplování. ExpS dále tvrdí, že zemská „atmosféra příkon energie na zemský povrch zvyšuje na trojnásobek“. A to přesto, že výsledky vědeckých klimatologických měření v posledních 40-50 letech ukazují, že vliv skleníkového efektu klesá a hlavní příčinou globálního oteplování se stala rostoucí prostupnost zemské atmosféry pro sluneční záření.

V lokalitě Janoch u Temelína na Českobudějovicku začal první geologický průzkum pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) ho zahájila vrty o hloubce 30 a 100 metrů, které se zaměřují na vodu. Janoch patří mezi čtyři vytipovaná místa, na jednom z nich by se v budoucnu mohlo vyhořelé jaderné palivo skladovat. Obce ze zvažovaných lokalit podaly proti povolení geologického průzkumu žaloby, soud je ale zamítl.

Vyšší kvalitu vody v jihočeské lipenské nádrži podle vědců zajistí pouze změna odpadního systému v dané lokalitě. Do přehrady ústí řada odpadních trubek nebo se do ní dostává odpad z nekvalitních čistíren odpadních vod. Proto se v Lipně vyskytuje ve velké míře fosfor, jenž způsobuje přemnožení sinic. Změnu by zajistila velká centrální čistírna odpadních vod nebo svedení splašků mimo přehradu. ČTK to řekl Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd.

Británie omezí emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí o 87 procent proti hodnotám z roku 1990. Vyplývá to z plánu zveřejněného britským ministerstvem energetiky, podle něhož pokračující přechod na obnovitelné zdroje energie vytvoří stovky tisíc pracovních míst a ušetří domácnostem až tisíce liber ročně.

Na ministerstvu životního prostředí (MŽP) skončí náměstek Vladislav Smrž nominovaný hnutím ANO, který byl v pondělí zvolen do dozorčí rady energetické společnosti ČEZ. Napsal to server Echo24.cz, kterému to potvrdila mluvčí MŽP Veronika Krejčí. Smrž nyní zamíří také do poradního sboru premiéra Andreje Babiše (ANO), kdo ho na MŽP nahradí, není zatím jasné, píše server.

Hmyzem roku se stala kudlanka nábožná. Ocenění jí udělila Česká společnost entomologická, která ve spolupráci s Národním muzeem a Univerzitou Karlovou zároveň vyzvala veřejnost, aby se zapojila do jejího mapování. Kudlanka nábožná se od počátku nového milénia vlivem oteplování na českém území rychle šíří, ještě na konci 20. století se vyskytovala pouze vzácně na jižní Moravě.

Čapí mládě zamotané do vlasce včera z komína v Ústí nad Orlicí vyzvedli s pomocí hasičské plošiny záchranáři. Pták, který se nemohl hýbat, byl převezen do Záchranné stanice Pasíčka. ČTK to řekl Milan Oppa ze záchranné stanice, prognózu si netroufl odhadnout. Na komíně v ústecké místní části Hylváty hnízdí čápi dlouhodobě.

Na některých turistických trasách na Šumavě leží po nedělní bouřce popadané větve. Týká se to především jižní části Šumavy v okolí Českých Žlebů, Stožce a Knížecích Plání na Prachaticku. Trasy jsou průchozí, ale turisté musí počítat s komplikacemi. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

V pátek 22. května byla v chráněné krajinné oblasti Brdy navrácena do přírody mladá rysí samice. Jako osiřelé kotě byla odchycena na Šumavě, podařilo se ji téměř bez kontaktu s lidmi rehabilitovat a po půl roce vrátit do přírody. Na akci spolupracovaly AP Lesnická, Správa NP Šumava, pod kterou spadá záchranná stanice Klášterec, Správa NP Bavorský les a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niňo je letos od června do srpna 80 procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí. Ve své pravidelné prognóze to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž většina předpovědních modelů predikuje, že El Niňo může mít letos mírný, ale i silný dopad.

V zemi, kde se počítá každá kapka vody, končí na polích nevyužitá úroda v hodnotě statisíců tun. Španělské zemědělství tak odhaluje paradox: zatímco bojuje se suchem, zároveň nepřímo plýtvá vodou skrze plodiny, které se ani nedostanou na trh.

K protestu proti spalovně nebezpečného průmyslového odpadu v Hůrce u Temelína na Českobudějovicku se přidávají další obce. Nyní proti záměru stavby vystupuje společně 17 měst a obcí. Obec Temelín také chystá referendum, které by se mohlo konat společně s podzimními komunálními volbami. ČTK o tom informoval mluvčí petičního výboru Pavel Píha.

Chátrající bývalé sklárny v Lenoře na Prachaticku, v nichž výroba skončila v roce 1995, se zatím bourat nebudou. Investoři a majitelé pozemků podruhé požádali o zastavení procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Areál o rozloze 4,5 hektaru leží u Teplé Vltavy v Chráněné krajinné oblasti Šumava a na okraji národního parku.

V brněnské Líšni v blízkosti Houbalovy ulice vznikne park. Na zavlažování zeleně či ochlazení v horkých letních dnech bude využívat dešťovou vodu zachycenou ze střech okolních domů. Vyřízená je projektová dokumentace i stavební povolení, uvedl na webu městské části starosta Břetislav Štefan (Nezávislý). Pro ČTK doplnil, že náklady jsou okolo 63 milionů korun, část by mohla zaplatit dotace.

Nedávná zpráva o tom, že vědci z České zemědělské univerzity vysazují na Mostecku ozdobnici obrovskou (Miscanthus x giganteus), vzbudila zaslouženou pozornost. Tato vytrvalá tráva má totiž na rekultivovaných výsypkách výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Vědecké pokusy jsou jedna věc, ale jaká je ekonomická a provozní realita? Když propojíme racionální logiku zemědělce, ekologa a energetika, zjistíme, že v této plodině máme na dosah ruky energetický svatý grál. Proč ho tedy masivně nevyužíváme? (Tento článek vznikl na základě interakce Jiřího Svobody s AI Gemini.)