Ekolist

Královský hrad Bezděz nedaleko Máchova jezera na Českolipsku se letos zřejmě dočká napojení na vodovodní řad. V plánu pro tento rok je i vybudování čistírny odpadních vod. Bez toho je provoz hradu dost omezující, řekl ČTK kastelán Bezdězu Kamil Seidl. Na gotickém hradě ze 13. století, který každoročně navštíví přes 55 000 turistů, žádný zdroj vody není. Vodu dostávají nahoru zaměstnanci národní kulturní památky v barelech, jež vyváží nákladní lanovka. Ta zároveň slouží i k odvozu fekálií z ekologických toalet.

Plzeňská zoo chová opět po čtvrtstoletí mořské koníky. V její městské expozici akvárií a terárií Akva Tera jich teď má 15 od černých po olivově zelené. Lidé už si je mohou prohlédnout, nejlépe ráno, když jako monogamní tvorové předvádějí svatební tance. Dorůstají až 16 centimetrů a dožívají se i čtyř let, nejvíce právě v chovech. Koníčky vzpřímené získala zoo z pražského Mořského světa, v ČR je chovají ještě v Děčíně. ČTK to řekl hlavní chovatel Akva Tery Jiří Doksanský.

Zastupitelé obcí mají možnost ovlivnit budoucnost Lipenska tím, že přehodnotí své územní plány a přistoupí k lepší ochraně krajiny. Pokud se nezmění současný trend, může tato oblast do budoucna čelit vážným problémům - zhoršování kvality vody a snižování atraktivity lokality spojené s ekonomickými problémy pro místní obyvatele a podnikatele.

Stejné látky, které lidé využívají ke konzervaci potravin, umožňují broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Pomáhají jim při tom metabolity, produkty látkové přeměny, tj. metabolismu, produkované houbou Geosmithia eupagioceri, jež ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů. Nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci odhalil výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Studii zveřejnil časopis Fungal Ecology.

Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News.

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. Šenkýř to řekl ČTK. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

V ostravské části Hrabová vzniká plocha s mokřady a tůněmi. Součástí chystaného relaxačního areálu, který by měl být dokončen v polovině roku, budou i edukační a hrací prvky. Náklady na přeměnu dosud špatně přístupného veřejného prostoru budou 7,2 milionu korun, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Památkáři s dobrovolníky obnoví historický sad Obůrka u zámku Kratochvíle na Prachaticku. Jde o prostor vedle parkoviště a cyklostezky vedoucí k zámku. Kdysi sloužil k chovu drobné zvěře a poté jako ovocný sad. Donedávna byl zarostlý náletovými dřevinami. Po úpravách vznikne přírodní a odpočinková zóna pro veřejnost. ČTK to řekli jihočeští památkáři a Spolek Víc z Netolic.

V ostravské zoologické zahradě vzniká nový pavilon pro obojživelníky, kteří patří k nejohroženější skupině obratlovců. Ze zhruba 8000 druhů je jich vyhubením ohroženo přes 40 procent. V novém pavilonu chce zoo ukázat pestrost obojživelníků a poukázat i na jejich rapidní úbytek v přírodě.

Strakonická nemocnice zahájila výstavbu rehabilitačně relaxační zahrady. Vznikne v severní části nemocničního areálu na ploše téměř 7000 metrů čtverečních a bude stát 12 milionů korun. Pracovníci vysázejí novou zeleň, upraví terén a instalují rehabilitační prvky. Vytvoří se tak nový prostor pro odpočinek pacientů, návštěvníků i zaměstnanců. Zahrada by měla být dokončená v dubnu příštího roku, sdělila mluvčí nemocnice Kateřina Koželuhová.

Brněnská zoologická zahrada se bude v příštích 15 letech řídit novou strategií rozvoje. Aktuální stav není ideální, vyplývá z dokumentu zpracovaného zoo. Ačkoliv má v porovnání s některými jinými zahradami třetí nejvyšší počet zvířat, má nejnižší návštěvnost. Její ekonomická soběstačnost je 42 procent, zatímco třeba u Zlína dosahuje 91 procent. Strategie proto stanovuje priority, které mají situaci zlepšit. Zásadní je technický rozvoj, což zahrnuje vše, co se týká celkové správy a provozu areálu Mniší hory i přidružených pracovišť. Zoo nemíní rezignovat ani na další oblasti. Bez dobrých technických podmínek je ale podle ředitelky Radany Dungelové rozvíjet nelze.

Kladno chystá postupnou proměnu parku Čabárna, nedávno odkoupilo pozemky od soukromého majitele. Využije je mimo jiné k rozšíření sousedícího městského centra ekologické výchovy, ale podrobné plány budou vznikat až po pasportizaci ploch, tedy jejich rozvržení podle účelu využití. Úpravy by mohly být hotové přibližně do pěti let. Letos vznikne v současném areálu ekologického střediska nová učebna, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

Litomyšl připravuje krajinářské úpravy v lokalitách Černá hora a Primátorská hráz. Městský projekt zahrnuje kultivaci říčky Drahošky a lesoparku Černá hora. Zvýšit by se měla i kapacita protipovodňových opatření souvisejících s výstavbou dálnice D35 v okolí města, která je v režii Ředitelství silnic a dálnic.

Regulace podmínek pro prodej a odpalování zábavní pyrotechniky jsou dle ministra Petra Hladíka v České republice nejslabší z okolních zemí. Řada občanů těchto zemí, kteří u zábavní pyrotechniku u nich zakázanou koupili, to odnesli zraněním. Odpalování pyrotechniky doprovází hluk až 130 dB, který působí stres pro seniory, děti a handicapované lidi i zvířata a znečišťuje ovzduší toxickými látkami. Nyní se může odpalovat vedle domů pro seniory, ústavů pro handicapované i zoo, pokud to nezakáže obec. Již od července loňského roku leží v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona, která zpřísňuje požadavky. Zatím nebyla projednána ani v 1. čtení. Pokud nebude schválena Poslaneckou sněmovnou do voleb, tak se její schválení z procesních důvodů odkládá o 2 roky.

“Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti,” shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK v kostce výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském časopise New Phytologist.

V národním parku Podyjí se divocí koně zabydlují na nové pastvině u Havraníků, kterou pro ně ochranáři připravili. Šest hřebců tam pomůže s péčí o krajinu a obnovou cenných biotopů. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

Šumavský národní park opraví záchrannou stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperku na Prachaticku. Náklady činí více než 10 milionů korun. Kvůli generální rekonstrukci bude stanice do konce srpna uzavřená pro veřejnost. ČTK to řekl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Každé jaro už šest let sledují miliony lidí nepřetržitý živý přenos migrace losů na severu Švédska. Pořad Velká losí migrace je na stopě zvířatům, která plavou přes řeku Ångerman a vydávají se na každoroční cestu k zelenějším, letním pastvinám, píše server BBC.

V pražské zoologické zahradě mohou návštěvníci spatřit mláďata ohrožených pekariů Wagnerových. Tři mláďata těchto sudokopytníků příbuzných praseti se narodila 26. března, lidé je mohou vidět v expozici Pláně. Mláďata podle chovatelů prospívají dobře. Pekariové Wagnerovy byli ještě do 70. let považováni za vyhynulá a prehistorická zvířata. V domovině Jižní Ameriky jich v současnosti kvůli odlesňování přežívá pár tisíc.

Lenochod v britské zoologické zahradě podstoupil průkopnický lékařský zákrok, který jej zbavil bolesti zubů. Informoval o tom web stanice BBC.