Ekolist

Obyvatelé i rekreanti si v posledních letech stěžují na zhoršování kvality vody v Lipně. Hlavním viníkem je masivní růst sinic, které zbarvují hladinu do zelena a přetrvávají nyní již od jara až do pozdního podzimu. Poslední zima se stala varovným signálem. Na jejím začátku se sešlo několik nepříznivých faktorů, které odhalily vážnost tohoto problému. Zelené Lipno bylo viditelné dokonce ze satelitů a v prosinci jsme byli svědky bezprecedentního jevu – sinice se ve vodě zamrzly a led na jezeře se zbarvil do zelena.

Technická správa komunikací (TSK) vysadila do ulice V Cibulkách v Praze 5 Košířích 23 stromů. Jde o druhy, které nejsou v ČR zcela typické. Měly by lépe zvládat horké počasí a sucho. Jsou součástí projektu, při němž bude TSK 15 let testovat 30 druhů stromů, aby zjistila, kterým se v městském prostředí nejlépe daří. Městská firma plánuje vysadit celkem 900 takzvaně klimaticky odolných stromů, od roku 2022 jich zasadila asi 300.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Liberecký kraj chce sledovat turistický ruch v Přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, která je už pět let na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Bučiny jsou první přírodní lokalitou v České republice, která se na seznam dostala. Do údolí Černého potoka chce teď kraj umístit sčítač, který poskytne cenná data pro budoucí plány v oblasti infrastruktury a propagace, uvedla mluvčí kraje Pavla Sýkorová.

Více než 780 měst po celém světě, z toho sedm v České republice, se zapojí do mezinárodní výzvy City Nature Challenge (CNC) – největší globální akce zaměřené na pozorování městské přírody. Od pátku 24. dubna do pondělí 27. dubna 2026 tak mohou lidé všech věkových kategorií fotografovat volně žijící rostliny, živočichy i houby ve svém okolí a svá pozorování nahrávat do bezplatné aplikace iNaturalist. Výzva se koná na sedmi místech v Česku: v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Uherském Hradišti a na Veselsku.

Dvojice nedávných ukrajinských vzdušných útoků na rafinerii a ropný terminál v Tuapse na ruském pobřeží Černého moře způsobila rozsáhlé ekologické škody. Místní úřady i obyvatelé informují o úniku ropy do moře i toxickém "ropném dešti", informovala stanice Deutsche Welle (DW).

Ve výběrovém řízení na ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) ministerstvo životního prostředí nevybralo vhodného kandidáta. Řízení se proto bude opakovat, sdělila ČTK mluvčí úřadu Veronika Krejčí. Na zrušení výběrového řízení upozornil Deník N. Do jmenování nového ředitele ČIŽP vede úřad jeho zástupce a ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence Oldřich Jarolím.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se podařilo vytvořit další embryo nosorožců bílých severních, kterým hrozí vyhynutí. Vědci také vybrali další dvě samice blízce příbuzného nosorožce bílého jižního, které by se měly stát náhradními matkami, informoval mluvčí zoo Dvůr Králové Michal Šťastný. Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku je součástí konsorcia BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního.

Silničáři v zimě pokáceli u silnic nižších tříd ve Zlínském kraji téměř 900 poškozených stromů. O rok dříve jich odstranili přes 900. Místo pokácených stromů nyní připravují náhradní výsadbu 700 stromů a následnou péči o ně v odhadované hodnotě 2,5 milionu korun, uvedl Vojtěch Cekota z Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice druhé a třetí třídy v regionu stará.

Obce z lokalit zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu neuspěly s žalobami proti povolení geologického průzkumu. Soud dnes zamítl i čtvrtou ze správních žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, týkala se Březového potoka v Pošumaví. V uplynulých měsících rozhodl stejně i ohledně průzkumu v oblastech Janoch u Temelína a Hrádek a Horka na Třebíčsku. Obce se mohou obrátit ještě na Nejvyšší správní soud (NSS). Obce z lokality Březový potok zřejmě podají kasační stížnost, podobně jako ji teď připravuje lokalita Horka.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohroženy v důsledku stále častějších extrémních veder. Varuje před tím zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zveřejněná dnes u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, varují organizace.

Už extrémně nízká koncentrace pesticidů může vážně narušit mikrobiom vodních bezobratlých živočichů, mezi které patří vážky, vodní škeble či raci. To má negativní vliv na zdravotní stav těchto živočichů a jejich odolnost vůči nepříznivým vlivům. Vyplývá to ze studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ostravské univerzity, kteří se zaměřili na larvy vážek. Výsledek jejich práce publikoval časopis Environmental Pollution. Mikrobiom je soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života.

U příležitosti Dne Země se v sobotu 25. dubna otevřou veřejnosti malé vodní elektrárny po celém Česku. Do akce se zapojí zhruba 30 lokalit napříč republikou. Návštěvníci se podívají do míst, kam se běžně nedostanou, a zjistí, jak funguje výroba elektřiny z vody v praxi. Akce nabízí jedinečnou příležitost vidět zblízka technologii, která často stojí přímo v centrech měst nebo v cenných přírodních lokalitách, ale zůstává veřejnosti skrytá.

Vzácné druhy jeřábů patří k nejohroženějším stromům české krajiny. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i. (VUK) nyní ukázali, že moderní laboratorní metoda mikropropagace dokáže tyto unikátní stromy účinně množit a pomoci tak jejich ochraně. Nový postup umožňuje vypěstovat velké množství rostlin i z velmi malého počtu jedinců, což je pro záchranu ohrožených populací klíčové.

Vzhledem k překotně se vyvíjející situace ohledně větrných elektráren (dále jen VTE) v našem regionu, považujeme za nutné seznámit veřejnost s některými aspekty této problematiky, kterým, dle našich dosavadních zkušeností, nebyla při řešení této otázky ve Svitavách a mikroregionu Svitavsko dosud věnována řádná pozornost. Vzhledem k tomu, že v pondělí 20. 4. 2026 proběhne mimořádné jednání zastupitelstva města Svitavy, které se bude tohoto tématu týkat, byly níže uvedené body a závěry předány také členům městského zastupitelstva. Nyní se tedy pokusíme nastínit některé základní problémy, které mluví proti těmto zamýšleným aktivitám:

Je už po půlce dubna, v remízcích a na mezích už pár dní omamně voní rozkvetlé trnky, přidaly se k nim už i třešně, večerní oblohu rozčesávají křídla netopýrů a po setmění se v rybníce u Zeleného kříže rozeznívá takový koncert, že člověk téměř neslyší vlastního slova. Je konec letošních přenosů obojživelníků, čas bilancovat, jaké to letos bylo.

Nedostatek srážek, které trápí Česko již několik měsíců, a vysychání půdy se podepisuje i na lesních porostech. Více než polovina lesů, 54 procent, jsou ve stavu vysokého stresu a pět procent dokonce ve stavu extrémně vysokého stresu. Bez stresu je pouze desetina českých lesů, uvedl v pravidelných aktualitách Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Současný stav v sobě nese řadu rizik pro zdraví lesů.

V Krkonoších "kvete" sníh. A to i mezi stromy na dně Labského dolu v nadmořské výšce okolo 1050 metrů, kde jev tzv. sněžných květů třetím rokem zkoumají vědci z Univerzity Karlovy. Neobvyklé zbarvení tajícího sněhu na jaře způsobují sněžné řasy. Sníh zbarvují do odstínů zelené, oranžové, vzácněji do červena. Linda Nedbalová z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která výzkum v Labském dole vede, upozorňuje, že tento jev v pásmu lesa je na rozdíl od toho v bezlesí polárních či vysokohorských oblastí stále málo známý.

Ministerstvo zemědělství chystá změny ve fungování Státní veterinární správy (SVS) i dalších dozorových organizací. Cílem je efektivnější boj proti týrání zvířat a posílení kontrolní činnosti. Úřad chce například změnit současné uspořádání veterinární správy do 14 krajských pracovišť nebo stabilizovat personální situaci prostřednictvím navýšení peněz na platy o 20 milionů korun. Změny by měly být účinné od 1. ledna příštího roku.

Ranní mrazy mohou ve středu a čtvrtek zejména v Čechách poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy, hlavně třešně, višně a jabloně. Na síti X to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V polohách kolem 400 až 500 metrů nad mořem mohou být ohrožené také meruňky nebo broskvoně, které v těchto výškách teprve kvetou a na mráz jsou z ovocných dřevin nejcitlivější.