Ekolist

Německá města se v posledních týdnech potýkají s bourovčíkem toulavým. Housenky tohoto motýla poškozují listy stromů a jejich chloupky vyvolávají u lidí silné alergické reakce. Města po celém Německu se snaží bourovčíka hubit, používají k tomu speciální vysavače, plamenomety čí jedy. Motýl se ale dál šíří, protože mu vyhovují suchá a teplá jara, která jsou v Německu kvůli klimatickým změnám stále častější. Podle některých měst je situace letos extrémní.

Členské státy EU dnes finálně schválily zákaz nazývat bezmasé alternativy potravin slovy typicky spojenými s masem, například steak, játra či kuře. Jde o součást pravidel, která mají posílit postavení zemědělců a přispět ke stabilizaci jejich příjmů. Informovala o tom Rada EU. Zákaz se týká i masa vypěstovaného v laboratoři.

Obyvatelé Maletína na Šumpersku v nedělním referendu odmítli stavbu dalších větrných elektráren v obci. ČTK to bez bližších podrobností sdělila zástupkyně obce. Referendum v Maletíně bylo kvůli připravované stavbě dalších tří větrných elektráren, které mají navázat na trojici elektráren uvedených do provozu loni.

Extrémně horké a také suché počasí dělá velké starosti rybářům. Vody v jihomoravských řekách je málo a rychle se ohřívá, rybám se tak zhoršují životní podmínky, hrozí jim i nedostatek kyslíku. Předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček ČTK řekl, že s Povodím Moravy a odborníky sledují stav na řekách neustále, situaci označil za hroznou. Doufá, že se co nejdřív zlepší, což by znamenalo ochlazení a příchod srážek, které by zvýšily průtoky.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímá v posledních dnech kvůli dlouhotrvajícím vedrům téměř dvojnásobné množství zvířat. Jde zejména o mláďata ptáků, která kvůli horku a přehřívání hnízd vypadávají nebo opouštějí hnízda předčasně. Kapacity stanice jsou proto nyní mimořádně vytížené, informoval ČTK za stanici Jakub Vaněk.

Město Jihlava nechá prověřit možné podzemní zdroje pitné vody ve třech lokalitách. Jedna je v části Sasov a dvě u Kosova. Za hydrogeologický průzkum zaplatí přes 300 000 korun bez daně z přidané hodnoty. Primátor Petr Ryška (ODS) dnes řekl, že je dobré vědět, kde je voda.

Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí.

Na Pavla Kindlmanna myslím především jako na jednoho z lidí, kteří stáli u zrodu první generace ekologů na budějovické Biologické fakultě (dnešní PřF JU). Když jsem v roce 1991 nastoupila do úplně prvního ročníku nově vzniklé fakulty, patřil k jejím výrazným osobnostem. Učil matematiku, přičemž složení zkoušky bylo pro mnohé velkou výzvou. Pro nás, tehdejší studenty, to byla do značné míry formativní zkušenost – ačkoli se věnoval matematickému modelování a populační dynamice, zajímaly ho skutečné druhy a společenstva, vztahy a procesy, které v přírodě probíhají. Měl dar vysvětlit matematické principy, ale možná ještě významnější bylo to, jak učil, jak s námi diskutoval a jak nám ukazoval, že je zcela přirozené propojit „velkou vědu“ s ochranářským cítěním a aktivní prací pro záchranu konkrétních lokalit. Řadu orchidejových luk v okolí Českých Budějovic sám kosil a na farmě se spolu se svou ženou Danou snažili hospodařit způsobem citlivým k přírodě.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. Otepluje se dvakrát rychleji, než je světový průměr, uvedl dnes na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Připomněl, že v souvislosti se současnou vlnou veder v Evropě zemřely už stovky lidí. Vyzval proto evropské vlády, aby zavedly akční plány na ochranu zdraví před horkem.

Současná vlna veder přispívá i k mimořádně rychlému odtávání švýcarských ledovců. Upozornil na to podle agentury AFP šéf švýcarské glaciologické sítě GLAMOS Matthias Huss. Masa ledu naakumulovaná ve švýcarských ledovcích za celou poslední zimu pravděpodobně zcela roztaje do pondělí. Dříve v roce se to stalo podle dat shromažďovaných 26 let pouze roku 2022.

Východní Čechy o víkendu zasáhly tropické teploty, které výrazně zvýšily zájem o koupaliště i písníky. V některých areálech byla návštěvnost na hranici kapacity, zjistila zpravodajka ČTK. Horké počasí se projevilo také větší zátěží pro zdravotnickou záchrannou službu, která častěji jezdí ke kolapsům z horka. Například v hradeckém kraji dlouhodobý průměr činí přibližně 175 výjezdů denně, od pondělí do soboty jich záchranáři zaznamenali v průměru 226 za den. To představuje nárůst přibližně o 29 procent, řekla mluvčí záchranářů Lucie Hanušová.

Pohádková zahrada v Pardubicích, která pečuje o opuštěná a zraněná zvířata, v posledních dnech přijímá stále více ptáků vyčerpaných vedrem. Nejčastěji jde o dehydratované holuby, ale i jiné druhy. ČTK to řekla zakladatelka a provozovatelka zahrady Romana Vojířová.

Zoo Brno ve vedrech ochlazuje některá zvířata sprchami i takzvanými ledovými dorty. Dostávají je lední medvědi, ale třeba i primáti. Péče obecně se v době veder nejvíce mění u druhů ze severních oblastí. ČTK to řekl mluvčí zoo Jan Bedřich. Také o víkendu Česko čekají horké dny, na jihu Moravy meteorologové na neděli předpovídají až 40 stupňů Celsia.

V Zoo Brno utekla tento týden z výběhu panda červená, odchytili ji v přilehlých Kníničkách. Je v pořádku, ale zaměstnanci ji pro jistotu monitorují, jestli třeba nesnědla něco nevhodného, řekl mluvčí zahrady Jan Bedřich.

Při boji s lesními požáry na hranici Utahu a Colorada zahynuli tři hasiči, dva další utrpěli zranění, oznámila podle agentury AP americká služba pro hašení přírodních požárů (USWFS). Západ Spojených států se potýká s řadou požárů v době soustavného horkého, suchého a větrného počasí. Největším z nich je požár Cottonwood v okresu Beaver na jihozápadě Utahu, který v sobotu hořel na více než 373 kilometrech čtverečních. Postupoval kaňony a horskými svahy, přičemž sežehl letní chaty i část lyžařského střediska.

Svoboda zvířat ve své veřejné komunikaci výrazně pracuje s etickými, emotivními a zavádějícími aspekty problematiky norování. Staré fotografie mrtvých liščat a hesla o „kruté myslivosti a krutém zabíjení“ na sociálních sítích přirozeně vyvolávají silné reakce. Problematika péče o krajinu a regulace predátorů je však složitější a zahrnuje také otázky populační dynamiky, nemocí, predace a konkurence mezi druhy. Právě v těchto souvislostech se podle našeho názoru některé argumenty aktivistů dostávají do rozporu s biologickou realitou.

Rozbor důvodových zpráv aktuálních pozměňovacích návrhů k zákazu norování a regulace koček v přírodě.

Při cestování do zahraničí musí mít domácí mazlíčci pas, vakcinaci proti vzteklině a musí být očipováni. Státní veterinární správa (SVS) pravidla připomíná před začátkem letních prázdnin, kdy část chovatelů jezdí na dovolenou se svými psy, kočkami nebo fretkami. Podle květnového průzkumu Instant Research pro společnost Boehringer Ingelheim, který má ČTK k dispozici, se letos na dovolenou s mazlíčkem chystá téměř polovina Čechů. Nejčastěji plánují se zvířaty cestovat po Česku, druhou nejčastěji zmiňovanou destinací je Slovensko. Dalšími zeměmi jsou Polsko, Rakousko, Itálie nebo Chorvatsko.

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ochlazování domovů v Plzni pomůže nově vyhlášený grantový program. Má zvýšit počty zelených střech, jež omezují přehřívání, zlepšují mikroklima bytů a zadržují deště. Už tento měsíc mohou peníze získat obyvatelé i další vlastníci budov v Plzni. V častějších vlnách veder a přívalových srážek jsou zelené střechy nástrojem, jak zvýšit odolnost města k dopadům klimatické změny, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).