Ekolist

Šumavské spolky a obyvatelé kritizují plánovanou stavbu silnice II/141 z Blažejovic do Volar. Podle nich nejde o rekonstrukci, ale o novou výstavbu, protože více než polovina vede mimo původní trasu a rozšíří se na 9,5 metru. Vyžádá si kácení stovek stromů a místní se obávají nárůstu dopravy. Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) podle spolků neobsahuje podrobnou dopravní studii, ani vyhodnocení dopadů rozšíření silnice. Šumavské spolky proto požadují přehodnocení záměru a doplnění EIA, informoval ČTK Martin Bláha ze spolku Šumava domovem.

Čidla, která v Libereckém kraji už rok měří pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów, zatím žádný pohyb nezachytila. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Pohyb budov sledují sklonoměry na 18 místech u hranic s Polskem v Hrádku nad Nisou a nedalekých Heřmanicích na Liberecku, pohyb se tam bude sledovat deset let. Polská skupina PGE, které důl Turów patří, plánuje těžit uhlí až do roku 2044. Důl chce postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních.

Jak by na světě bylo krásně, kdyby tu nežili lidé? Pokud vám tahle misantropní hláška někdy vytane na mysl, vězte, že bez lidí by tu zase tak krásně nejspíš nebylo. Na názorném příkladu Černé smrti, morové epidemii, jež ve 14. století zdecimovala obyvatelstvo Evropy, to dokládá aktuální paleoekologická studie.

Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty se proto zaměřují na chemickou modifikaci lokálního dřeva, jako je buk nebo jasan, aby zvýšili jeho rozměrovou stabilitu a odolnost vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Díky modifikaci bude možné nahradit lokálním dřevem to exotické, které se využívá při výrobě městského mobiliáře, tedy nejen laviček, ale i odpadkových košů nebo zastávek MHD.

Připravovaná podoba programu Nová zelená úsporám Light (NZÚL) má pomáhat nízkopříjmovým domácnostem s financováním úspor energií. Zásadní otázka ale zní, kdo vlastně bude nízkopříjmový žadatel? Pokud stát nastaví podmínky nevhodně, hrozí, že program přijde o důležitou skupinu žadatelů - majitele rodinných domů v důchodovém věku.

Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.

Na území Prahy funguje sedm malých farem, které se snaží pěstovat udržitelným způsobem a rozvíjet místní komunity. Pro začínající malé farmáře v Praze není problém sehnat půdu, chybí ale metodika, která by jim pomohla zejména v začátcích farmaření. ČTK to řekl zakladatel MetroFarm Letňany Štěpán Říha. Většina drobných farem na území Prahy je navíc podle Říhy zatím v provozu jen pár let, a nemohou si tak předat zkušenosti.

Výrobci a dovozci zubního amalgámu nejspíš budou mít nově povinnost hlásit jeho množství státu. Počítá s tím novela chemického zákona, kterou v pondělí projedná vláda. Návrh připravilo ministerstvo životního prostředí kvůli přizpůsobení novým pravidlům Evropské unie, které se týkají používání rtuti.

V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali ČTK zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.

Praha dá letos na projekty, které mají zlepšit životní prostředí, 44 milionů korun, více než loni. Peníze dostanou žadatelé například na ochranu přírody, vzdělávání o ekologii nebo projekty zaměřené na přizpůsobení města klimatickým změnám. Město podpoří 134 projektů od 80 žadatelů. Rozdělení dotací schválili pražští radní. Loni Praha na takové projekty rozdělila 42,8 milionu korun.

Praha 1 nechala v parcích a na dalších místech v centru města nainstalovat 31 ptačích budek, které mají podpořit hnízdění ptáků. Projekt vznikl ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a vedle zlepšení podmínek pro sýkorky, špačky, kavky a další druhy volně žijících ptáků má přispět k většímu povědomí obyvatel o přírodě. Budky jsou umístěny například v parku Kampa, ve Františkánské zahradě nebo na Střeleckém ostrově, informovala Praha 1.

Finanční stabilitu má Globálnímu geoparku UNESCO Český ráj zajistit dohoda o spolupráci s Libereckým krajem. Její součástí je každoroční dotace 500 000 korun na jeho činnost. Geopark, který hospodaří s více než milionovým rozpočtem, podobně podporují i sousední kraje Královéhradecký a Středočeský, jejich dotace jsou ale nižší. Největší část geoparku leží právě na území Libereckého kraje, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Plzeň opraví za desítky milionů korun budovu ředitelství Zoologické a botanické zahrady města Plzně vedle lochotínského amfiteátru. Desítky let starý objekt nevyhovuje současným požadavkům. Po zateplení se sníží náklady na provoz budovy a zaměstnanci získají lepší zázemí pro odbornou činnost. Náklady budou 35 milionů korun, hotovo má být zhruba za rok, uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Pár kondorů královských pečuje v ostravské zoologické zahradě o své sedmé mládě. Je to samička. Vyklubala se v polovině února a vypadá to, že prospívá velmi dobře. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Osm projektů na podporu udržitelného turismu a biodiverzity v Česku podpoří švýcarské fondy. Projekty si rozdělí 1,1 miliardy korun, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Cílem podpořených záměrů je zavést systémová řešení pro ochranu přírodně cenných lokalit a posílit odolnost české krajiny vůči lidské činnosti i klimatickým změnám.

V neděli 26. dubna uběhne 40 let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu, která patří k nejvážnějším průmyslovým katastrofám v dosavadní historii. Exploze a požár reaktoru vedly k uvolnění vysokého množství radioaktivních látek, které vedle kontaminace okolí elektrárny zasáhly i řadu evropských zemí.

Podle informací z dispečinku Městské policie Domažlice odchytila hlídka strážníků v pondělí (20. 4. 2026) dopoledne v parku nedaleko TJ Jiskra pravděpodobně po nárazu otřesenou dospělou samici tetřeva hlušce. Odchyt tak vzácného ptačího druhu, který byl v minulosti lidmi a jejich nešetrným hospodařením v lesích a krajině vyhuben, byl pro nás jednoznačně mimořádnou událostí, kterou jsme ještě neřešili. Navíc když pták byl odchycen městskými strážníky kousek od domažlického náměstí v parku, bylo jasné, že je třeba prověřit úplně všechny okolnosti.

Přednostní právo pachtu pro mladé zemědělce umožnila novela zákona o Státním pozemkovém úřadu, která nabyla účinnosti na začátku tohoto roku. Výhody této zákonné úpravy mohou ale brzy vzít za své. Poslanec vládního hnutí ANO 2011 a místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR David Pražák předložil totiž pozměňovací návrh číslo 29824-45356 k aktuálně projednávané novele zákona o rostlinolékařské péči, ve kterém omezuje přednostní právo pachtu pro mladé zemědělce pouze na aktuálně volnou půdu. Té je ale, jak známo, nedostatek a lze o ni normálně požádat i bez přednostního práva. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) považuje návrh úpravy přednostního práva na pacht pro mladé zemědělce za účelové blokování tolik potřebné generační výměny v zemědělství. Kdo a proč má zájem na tom, aby mladí zemědělci měli omezený přístup ke státní půdě?

Stádo 120 ovcí a koz začalo spásat zeleň na svazích vrchu Děvín nad Pálavou na Břeclavsku. Pastva pomáhá udržovat vysokou pestrost druhů na stepních trávnících, řekl ČTK vedoucí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet. Stádo pod dohledem profesionálních pastevců s cvičenými psy se bude na Děvíně pást do půlky června.

Ochranáři v Moravském krasu počítají čerstvě vylíhnuté sokoly stěhovavé, zatím jich je sedm. ČTK to řekl René Bedan, který tyto vzácné dravce v Moravském krasu sleduje dlouhodobě. Sokoli v Moravském krasu zahnízdili opět po roce. Uzavřená je turistická trasa u jeskyně Jáchymka, aby lidé ptáky nerušili.