Slaměný rodinný dům v Tehově

Lidé mnohokrát uvádí jako ohromné pozitivum, že dům byl postaven za pár týdnů. My jsme stavěli dům, který má sloužit nám i našim dětem po zbytek života, a to k plné spokojenosti. Jeden rok jsme vybírali pozemek, další rok jsem promýšlel koncept domu, a jak by měl fungovat (tedy studium dostupných publikací, návštěva výstav i v zahraničí apod.). Celý další rok probíhala příprava studie s architektem, další rok příprava projektové dokumentace, vyřizování stavebního povolení a příprava stavby. Součástí příprav byla kromě výběru stavební firmy také účast na ukázkách stavění ze slámy, provádění hliněných omítek nebo výstavba hliněného zahradního WC z ručně dělaných vepřovic.

Stavba samotná započala v červnu 2005, stěhovali jsme se o dva roky později. Úplné dokončení všech nedodělků kvůli svépomocnému způsobu stavění předpokládám až v roce 2009.

PRŮBĚH VÝSTAVBY

Stavba nebyla zadána jedné firmě, ale na jednotlivé dílčí činnosti bylydomlouvány jednotlivé firmy nebo řemeslníci. Některé věci jsem si dělal sám s pomocí lidí všech možných národností na východ od Čech. Na stavbě tohoto domu byly použity snad všechny materiály, které se v dnešním stavebnictví běžně používají, velký je podíl přírodních materiálů. Balíky slámy byly zakoupeny od místních zemědělců.

Založení stavby, stavba zděných částí a patek hlavní budovy
Protože je rodinný dům částečně zapuštěn do svahu, došlo ke kombinaci dvou systémů zakládání. Vytápěná část rodinného domu je postavená ze dřevěné sloupkové konstrukce položené na patkách s provětrávanou mezerou mezi zemí a podlahou. Na klasické základové desce bylo postaveno pouze jádro s technologickou místností a nevytápěné úložné prostory. Tepelný most přes základový pas byl odstraněn obložením extrudovaným polystyrénem tloušťky 160 mm i použitím pěnového skla pro přerušení tepelného mostu přímo ve zdi.

Nevytápěná dispozice domu je částečně podsklepena. Sklep má z důvodu lepšího využití suchou, proti vlhkosti izolovanou část a vlhkou, neizolovanou část, která je pouze oddrenážovaná.

Tesařská konstrukce hlavní budovy
Svislé stěny nosné konstrukce se skládají z hranolů 120 x 120 mm, vzdálených od sebe cca 75 cm. Takto dimenzované jsou asi dvakrát silnější, než požadoval statik, nicméně jsme tuto volbu provedli kvůli vzhledu, protože jsme chtěli, aby zůstaly sloupky viditelné v interiéru.

Konstrukce byla zevně opláštěna konstrukční OSB deskou, která slouží jako parozábrana a zároveň konstrukci zavětruje. Sám jsem preferoval parozábranu s difúzním odporem menším než nekonečno (tedy „dýchající“), místo například běžně užívané hliníkové fólie. Díky jednoduchému tvaru a konstrukci nebylo nutné řešit příliš mnoho složitých detailů. Co se týče utěsnění parobrzdné vrstvy, stačilo spáry zatěsnit tmelem a přelepit vzduchotěsnou páskou. Dřevěná pohledová konstrukce je ošetřena pouze včelím voskem, konstrukce skryté pak nátěrem proti dřevokaznému hmyzu a houbám.

Střecha
Střecha je ozeleněná, proto je zvolena pultová střecha s malým sklonem. Na překlady ve stropech jsou použity lepené vazníky, které mají při daném průřezu lepší nosnost než masivní dřevo. Mezi ně jsou ve střeše vetknuty stropní trámky, tvořící nosný rošt pro parobrzdnou OSB desku. Na ni je položena vrstva balíků slámy (kolem komína je sláma nahrazena minerální vatou) a separační kartóny ze starých krabic, aby sláma při aplikaci nenavlhla od potěru z Multibatu vyztuženého rabicovým pletivem. Potěr působí jako prodyšná závětrná vrstva a podkladní pevný roznášecí základ pro položení krokví, které jsou kotveny závitovými tyčemi k nosné konstrukci, aby vítr nemohl střechu vztlakem zvednout. Výška krokví vymezuje provětrávanou mezeru. Na OSB je položena skladba extenzivní ozeleněné střechy – geotextilie, hydroizolační folie pro zelené střechy, nopová fólie, geotextilie, cca 8 cm zeminy s kačírkem.

Plášť budovy s výplněmi otvorů
OSB desky na nosných sloupcích jsou zakryty minerální vatou, resp. slaměnými balíky tloušťky 370 mm, vynesenou do potřebné tloušťky pomocí dřevěných laťových „žebříčků“. Následují závětrná fólie a diagonální pobití prkny, svislé latě vymezují provětrávanou mezeru. Heraklit s lepenými spoji tvoří podklad pro omítku s přísadou Multibatu, která je pro jistotu ztužená perlinkou proti praskání. Vnější povrch je ošetřen silikonovým nátěrem. Omítka se „středověkým“ vzhledem vypadá velice zajímavě a přitom je velice jednoduchá (tedy pokud člověk trefí ten správný „grif“ při nahazování). Pustil jsem se do ní opět sám, protože opět není nikdo, kdo s tím má zkušenost, a ačkoliv nejsem žádný zedník, měl jsem celý dům nahozený s jedním pomocníkem za pár dní. Výhoda je, že se omítka nemusí nijak zvlášť rovnat ani štukovat. Multibat byl použit kvůli své prodyšnosti pro vodní páru.

Pro okenní výplně byla použita eurookna profilu 92 mm s trojitým zasklením. Uokna= 0,8 W/m2K. Rám okna je z vnější strany maximálně zakryt polystyrénovým obložením, aby se dále minimalizovaly ztráty tepla. Velikost oken byla navržena tak, aby bylo v interiéru dost světla, ale aby byly současně prosklené plochy co nejmenší. Zaprvé se nám velké prosklené plochy nelíbí (chceme mít doma spíše soukromí), zadruhé způsobují v zimě velké ztráty a v létě pak velké zisky energie, takže dům se přehřívá. Čtvery dveře mezi vytápěným a nevytápěným prostorem byly vyrobeny truhlářem na zakázku s výplní 8 cm extrudovaného polysterénu. S jejich těsností byl trochu problém, protože dřevo pracuje. Příště bych se snažil v projektu zamyslet nad takovou dispozicí, aby bylo průchodů z vytápěné do nevytápěné části méně.
S dveřmi od truhlářů byly potíže obecně. Takzvané „vysušené dřevo“ ze sušáren, které se dnes běžně používá, je ještě hodně „živé“. Zato jsem udělal dobrou zkušenost se dřevem na hlavní konstrukci domu, které jsem nechal půl roku proschnout na pozemku.

Technické vybavení budovy
Dům je vybaven teplovzdušným vytápěním s rekuperací se zemním registrem délky 22 metrů v hloubce cca 2,5 metru. Jádrem systému je akumulační nádrž na 925 l a sériově zapojená pomocná nádrž 150 l pro lepší využití slunečních kolektorů v zimním období, kdy je získaná teplota vody nižší. Akumulační nádrž je možno dotápět krbovými kamínky Mijava o výkonu 8 kW do vody, 2 kW do místnosti. V akumulační nádrži jsou umístěny záložní topné spirály na elektřinu (4 + 4 + 2 kW). Na balkoně je umístěno 8 m2 teplovodních kolektorů. Měli jsme záměr postavit ještě malou větrnou elektrárnu, ale k té se nepodařilo získat potřebná povolení.

Pro další úspory jsou ve sprchových koutech instalovány výměníky tepla, které předávají teplo odpadní vody přiváděné studené vodě. Pračka a myčka nádobí jsou připojeny na teplou vodu, která je nastavena v celém domě maximálně na 43 °C. Využije se tak dostatek teplé vody ze slunečních kolektorů přes léto. Na zimu přepojuji pračku na studenou vodu, aby se neplýtvala teplá voda na máchání prádla. Dále plánujeme zprovoznit malou bioplynovou stanici využívající domovní odpad v septiku a využít odpadní vodu ze sprchy v patře na splachování záchodu v přízemí.

Vnitřní hliněné omítky, vyzdívky z nepálených cihel
Příčky jsou vyzděny z porobetonu, opěrná zeď a sklep jsou vyzděny ze ztraceného bednění. Příčky jsou buď jen štukovány (s perlinkou) nebo omítnuty hliněnou omítkou. Byla použita hlína ze staveniště v Říčanech, jelikož na pozemku byla hlína příliš kamenitá. Technologická místnost je vystavěna z recyklovaných cihel dovezených ze starého chlíva od rodičů. Jsou neomítnuty a ponechány viditelné, směřované do obytného prostoru v přízemí.

Hliněné omítky jsem si dělal sám. Podklad jsem nejprve natřel hliněnou kaší (špric) a poté jsem nahodil jádrovou omítku. A to doslova nahodil, protože hliněné omítky se hází rukou. Hlínu jsem mísil asi tak půl na půl s pískem a šlapal jsem ji ve staré vaně, přidával jsem plevy a nařezanou slámu. Tu jsem posbíral na poli při žních. Dnes se již totiž běžně rozsekává kombajnem a zaorává. Zkoušel jsem také přidávat piliny. Jediné, co bylo nepříjemné, že písek v hlíně škrábal a rozdíral bosé nohy. Naházenou omítku jsem pouze stáhnul latí, rovinu jsem nijak zvlášť nehlídal. Hrubá omítka se pak nechala vyschnout, přitom hodně popraskala (pomohlo by přidání písku). Další vrstvou byl štuk z jemné hlíny a prosátého písku. Nakonec se omítka potírala jemným hliněným mlékem. Tím se zakryly poslední jemné trhlinky.

V interiéru jsme některé mezery mezi dřevěnými sloupky vyzdili nevypálenými lícovými cihlami, tzv. klinkery, z cihelny v Jirčanech. Byly vakuově lisované, takže ačkoliv nevypálené, jsou velice pevné a tvrdé.

Zkušenosti s obýváním domu
V domě bydlíme 1 rok (dva dospělí a tři malé děti), zatím je tedy ještě brzy hodnotit energetickou náročnost. Za tento jeden rok jsme spotřebovali necelých 6 000 kWh elektrické energie a cca 2 m3 dřeva (asi 2 000 kWh). To je kupodivu méně než v některých domech, prezentovaných jako pasivní. Je v tom zahrnuta veškerá spotřeba energií na svícení, vaření i dotápění akumulační nádrže a čerpání vody ze studny. Především pračka a myčka nádobí u nás běží skoro každý den. V nádrži máme zapnutou přes zimu pouze jednu topnou spirálu o výkonu 4 kW.

Ze stavby máme ještě dostatek zbytků dřeva na další tři zimy. Mezi tím by nám měly vyrůst rychle rostoucí topoly, které jsme vysadili podél plotu tak, aby současně sloužily jako větrolam.

Musím dodat, že od teplovzdušného vytápění s rekuperací jsem čekal více. Pro vytopení je třeba zapínat vzduchotechniku na cirkulaci a maximální výkon. Doporučované stálé rovnotlaké větrání s částečnou cirkulací sotva stačí udržet konstantní minimální teplotu. V domě máme termostat nastaven na 21 °C. Pro úplnou pohodu si večer většinou zatápíme v kamnech, což je však trochu pracné a prašné. Pro ty, kteří nechtějí toto podstupovat, lze doporučit kamna na pelety. Účinnost rekuperačního výměníku je u nás max. 50 % (měřeno podle teploty přiváděného a odpadního vzduchu, a to ani neberu v úvahu výparné teplo vodních par, které jsou odváděny ven). Přitom výrobce uvádí 90 %! Příjemně mě naopak překvapil zemní registr, který i na konci zimy měl na výstupu vzduch teplý cca 8 °C (při venkovní teplotě cca 5 °C). Nutno však podotknout, že zima 2007/2008 byla mírná. Neocenitelná vlastnost vzduchotechniky je, že se nemusí hlídat větrání interiéru. Zvláště v zimě se moje žena vždy rozčilovala, když jsem si troufl otevřít okna a intenzivně krátce větrat průvanem. Nyní celou zimu okna neotevřeme. Vlhkost v interiéru se celý rok pohybuje od 40 do 60 %.

Dům se dobře osvědčil i v létě, kdy teplota v interiéru nikdy nepřesáhla 27 °C, většinu léta bylo vevnitř kolem 23 °C. Zde se dobře uplatnilo stínění balkonem a přesahem střechy. V létě je lepší pustit si dovnitř čerstvý vzduch okny. Bez větrání okny v létě jsem měl pocit jakoby mrtvého vzduchu, v zimě takovýto pocit nemám.

Co se volby konstrukce týče, nosné sloupky jsem chtěl nechat nezakryté jak kvůli zajímavému vzhledu, tak proto, že mám špatnou zkušenost se zakrytým dřevem a dřevokaznými houbami i hmyzem. Vystouplé sloupky se dají pohodlně využít pro upevnění vestavěných skříněk nebo poliček. Téměř všechen nábytek jsme nechali udělat na míru u truhláře. Pouze za kuchyňskou linkou bylo třeba udělat dvojitou stěnu kvůli rozvodům vody a kanalizace.

Velmi pěkně působí hliněné omítky. S hlínou se krásně pracuje a barevně ladí ke dřevu bez jakékoli úpravy. Příjemné také bylo, když jsem nyní potřeboval přemístit vypínač. Vysekanou hlínu jsem prostě rozmíchal s vodou a znovu použil na výplň rýhy. Po rozetření s okolním povrchem není opravované místo poznat.

Režné zdivo z nepálených cihel jsem si vyzdil sám, opět se do takové atypické záležitosti nikomu nechtělo. Lepil jsem je i spároval hlínou, kterou jsem používal na omítky. Nechci je ničím napouštět, abych nepřišel o hlavní přednost nepálené hlíny – schopnost optimálně regulovat relativní vlhkost v interiéru.

Nepříliš dobré zkušenosti mám se sháněním slaměných balíků. Požadovat po zemědělcích balíky s určitou hustotou, mít obilí řádně vymlácené, dokonce posekané v poledne poté, co oschne od ranní rosy, je opravdu naivní představa. Vozit je přes celou republiku zase ztrácí smysl. Během pár týdnů po složení balíků na pozemku se do nich nastěhovaly myši.

Chvíli jsme museli shánět obkladače, kteří by měli odvahu pustit se do vyřezávání křivek, které jsme chtěli jak na podlaze v kuchyni, tak na stěnách v koupelnách a na WC. Nakonec jsme dva takové našli. Přijeli, byli na baráku v kuse pět dní, vypili několik bas piva, vykouřili několik kartonů cigaret a za zvuku rádia Rock Zone toto vše udělali. Zajímavou zkušenost jsem udělal s neodbornými pomocníky (Ukrajinci, Slováci, ale i Češi). Jejich výkonnost byla přibližně třikrát menší než u skutečného řemeslníka, nebo když jsem si tu samou práci udělal sám.

Závěrem mohu pouze dodat, že v domě se nám bydlí dobře. Žádné podstatné problémy se zatím nevyskytly. Pouze manželka si stěžuje, že je jí zima, protože vyrostla v panelákovém bytě, zatímco já se snažím kvůli sobě i dětem držet teplotu v interiéru nižší. Výstavba takového domu bylo docela dobré dobrodružství. Mě osobně to nakonec bavilo a zajímalo tak, že jsem se rozhodl pověsit na hřebík práci programátora a dát se na řemeslo.