Ekolist

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity letos začali zkoumat možnosti tvorby nových genotypů hrachu. Tato rostlina bohatá na bílkoviny totiž čelí rostoucí hrozbě kořenového vadnutí, což významně snižuje výnosy. V pětiletém projektu se budou snažit vyšlechtit nové odrůdy, které budou odolné vůči patogenům, jež způsobují zmíněnou chorobu, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.

Křižanov na Žďársku se chce zbavit znečištění po letité kovovýrobě v centru, které se spodní vodou dostává lidem do studní. U bývalého areálu Metal Impuls udělají odborníci sérii vrtů, do nichž bude vháněná čistá voda a pak odčerpávaná a na povrchu čištěná. Prováděn tam zároveň bude další průzkum. Na dotaz ČTK to řekl starosta městyse Ivo Klimeš (nestraník). Na projekt v předpokládané hodnotě zhruba 21 milionů korun má městys slíbenou dotaci z operačního programu Životní prostředí, která by měla pokrýt jeho celé náklady.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd.

Lepší podmínky pro hospodaření v lesích a větší využití dřeva v Česku má přinést spolupráce Agrární komory ČR (AK ČR) a Asociace lesnických dřevozpracujících podniků (ALDP). Cílem je zajistit dostatek dřeva pro průmysl a současně zachovat co nejvíce lesů a jejich roli v ekosystému. Jako palivo by mělo končit až dřevo, které nelze zpracovat jinak. Spolupráce chce také podpořit zpracování a využití dřeva v Česku. Novinářům to na agrosalonu Země živitelka řekli zástupci obou organizací.

Situace pro houbaře se před koncem letních prázdnin zatím nezlepšila, určitou naději jim ale dávají srážky z minulého týdne. Pokud by se k nim přidaly další deště, za týden až deset dní by se mohly objevit houby, jako žampiony nebo bedly. ČTK to řekl mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Do anglických vod se ve větší míře vrací tuňáci modroploutví. U pobřeží hrabství Yorkshire na severu Anglie poprvé za zhruba 60 let rybáři ulovili exemplář této ryby, který vážil přes 300 kilogramů, uvedla stanice BBC. Návratu tuňáků, kteří ve druhé polovině 20. století z anglických vod vymizeli, podle univerzity v Exeteru napomáhá přísnější kontrola rybolovu.

Rybníkáři obdrží 250 milionů korun na vybudování nových rybníků a na odbahnění či rekonstrukci stávajících, informovalo ministerstvo zemědělství. Podávat žádosti bude možné od 21. září do 31. října, nebo do vyčerpání částky. O dotaci mohli rybníkáři žádat i v roce 2024, tehdy ministerstvo rozdělilo 130 milionů korun.

Více než tunu slonoviny propašované z Afriky zabavily vietnamské úřady. Celkem 221 sloních klů vážících 1193 kilogramů bylo ukryto ve třech kontejnerech s nákladem dřeva, které do Vietnamu připluly před měsícem, napsala agentura AP.

Národní síť záchranných stanic hlásí vysoké počty přijatých netopýrů, kteří vlétli do budov. Letos jich zachránily dosud více než 2590. Ochránci proto vyzývají lidi, aby do konce září zavírali na noc okna, pokud nemají síť. Během srpna a září totiž vrcholí každoroční migrace netopýrů, kteří si hledají nové úkryty. Záchranné stanice musí uvězněné netopýry pochytat a vypustit zpět do přírody. Zraněným jedincům poskytují i léčbu. V tiskové zprávě o tom informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který síť koordinuje.

Deset krokodýlů nilských se vylíhlo na krokodýlí farmě na jihovýchodě Francie bez lidského zásahu. V místních podmínkách jde o bezprecedentní přirozené vylíhnutí, které umožnilo teplo nahromaděné v půdě během horkého léta, řekl agentuře AFP ředitel zařízení v obci Pierrelatte.

Ve sporu o spad a úklid listí z městské aleje v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na soukromou zahradu dnes navrhl odvolací Krajský soud v Hradci Králové stranám smír s finanční kompenzací majitelům zahrady. Majitelé zahrady následně navrhli částku půl milionu korun. Zda na to město přistoupí a zaplatí, budou řešit rada a případně zastupitelstvo města. Spor o padání listí a jeho úklid mezi majiteli zahrady a městem trvá u soudů přes devět let.

Policisté při letošních kontrolách v Chráněné krajinné oblasti Beskydy odhalili řadu přestupků, a to i za pomoci dronu. Kontrolovali desítky lidí a vozidel, mimo jiné zjistili čtyři lidi, kteří se v přírodní rezervaci Smrk pohybovali mimo vyznačené turistické stezky. Při kontrolách využívají kromě dronu také terénní vozidla a čtyřkolky. ČTK o tom informoval mluvčí moravskoslezské policie Jiří Navrátil.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prošetřuje možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v Průhonicích. Novinářům to na mimořádném tiskovém briefingu řekl ministr Igor Červený (Motoristé). Řediteli ústavu Liboru Hortovi nařídil s okamžitou platností překážky v práci na straně zaměstnavatele. K tomu budou nadále pokračovat hloubkové audity.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Franklinia. V oblasti Tingo María ve středním Peru společně s místními partnery hledá poslední zbývající populace kriticky ohrožených dřevin, zakládá lesní školky pro jejich záchranu a zapojuje do ochrany přírody místní obyvatele i domorodé komunity.

Mělničtí zahrádkáři nesouhlasili s podobou městského územního plánu, který označoval zahrádkářskou kolonii v Bezručově ulici jako veřejnou zeleň. Obrátili se proto na soud, který část plánu zrušil. Vedení radnice mohlo verdikt rozporovat kasační stížností, ale rozhodlo se ji nepodat a rozsudek je pravomocný. Chystá nové zpracování zrušené části plánu, odpověděl ČTK mluvčí mělnické radnice Jan Denemark Nováček. Územní plán schválili mělničtí zastupitelé loni.

Skládka odpadu u Bystrého na Svitavsku bude moci fungovat nejméně do roku 2030. Projekt jejího rozšíření získal od krajského úřadu souhlasné environmentální stanovisko, kapacita se zvýší o 67 300 metrů krychlových téměř na 200 000 metrů krychlových. Dalším krokem bude změna integrovaného povolení a úprava projektu rekultivace skládky, řekl ČTK starosta Jan Neudert (KDU-ČSL), který je zároveň jednatelem Technických služeb města Bystré.

Češi odevzdali v roce 2024 asi 194 000 tun odpadních elektrozařízení, meziročně zhruba o 50 000 tun více. Míra zpětného odběru tak dosáhla 67 procent, oproti 61,7 procenta v roce 2023, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Pozitivní vývoj podle ministerstva potvrzuje i přepočet na obyvatele. V roce 2024 připadalo na každého obyvatele v Česku v průměru 17,8 kilogramu sebraného elektroodpadu, o rok dříve to bylo 16,8 kilogramu.