Ekolist

Velkoformátová skleněná mozaika zdobí nově průčelí pavilonu šelem zoo v Liberci. Dílo nazvané Šelmárium vytvořili studenti tří středních uměleckých škol z Kamenického Šenova, Nového Boru a Jablonce nad Nisou. Prostřídalo se jich skoro 50, řekl dnes ČTK ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Jakub Jelínek. Tato škola projekt zaštiťovala. Vytvoření Šelmária bylo jednou z akcí festivalu skla Crystal Valley Week, který se tento týden koná v Liberci.

Technické služby města Mostu postavily skleník, kde pěstují zeleninu ve věžích. Půdu nepotřebuje, ke kořenům se automatizovanou technologií dostávají živiny a vzduch, což urychluje růst a snižuje spotřebu vody. Vypěstované okrasné rostliny pracovníci vysadili na záhony, kruhové objezdy a další plochy ve městě. Zelenina teď míří do místních restaurací, časem by mohla končit ve školních jídelnách. ČTK to řekl ředitel technických služeb Michal Hartman.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin. Napsala to agentura AFP.

Kořeny rostlin rostou jiným způsobem, než odborníci dosud předpokládali. Takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, nehraje ale žádnou důležitou roli při jejich vývoji. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Studie byla publikována v časopise Nature Plants. Poznatky mohou v budoucnu podle vědců pomoci například šlechtitelům vytvářet plodiny odolnější proti suchu.

Olomoucká radnice chystá v okrajových částech města výsadbu stromů, keřů a vznik travnatých ploch. Zeleň odborníci vysadí na pozemcích dosud využívaných k zemědělství především v Černovíru, Chválkovicích a Nemilanech. Na projekt a následnou tříletou péči získalo město dotaci 7,5 milionu korun z operačního programu zaměřeného na životní prostředí, sdělila Lenka Jedličková z tiskového oddělení radnice.

Zoo Hodonín otevřela nový pavilon akvárií. Novostavba zhruba za 69 milionů korun nahradila původní objekt z roku 1981, jehož statiku v roce 2021 narušilo tornádo. Dominantou jsou dvě nová akvária o celkovém objemu 160 metrů krychlových vody pro 2000 sladkovodních ryb 35 druhů. Za poslední roky je to jedna z nejvýznamnějších investičních staveb, uvedl ředitel zoo Jiří Ingr. Veřejnost se do expozice poprvé podívá ve středu.

Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.

Společnost Vodovody a kanalizace Jesenicka (VaK Jesenicka) dokončila nový vodní zdroj na Keprnickém potoce, vodojem a související infrastrukturu za 135,6 milionu korun bez DPH. Po kolaudaci a zprovoznění zvýší odolnost zásobování Jesenicka pitnou vodou při suchu, povodních či zhoršení kvality vody v horských tocích. Ze Státního fondu životního prostředí získaly VaK Jesenicka dotaci 90,5 milionu korun. ČTK to sdělil technický ředitel firmy Robert Černý.

Jihoafrická policie zatkla dva thajské občany, kteří se v improvizovaných inkubátorech pokusili ze země propašovat vajíčka ohrožených papoušků. Za nelegální vývoz druhů uvedených na seznamu CITES hrozí v Jihoafrické republice pokuta deset milionů randů (téměř 13 milionů Kč), až desetiletý trest vězení, anebo obojí, informoval zpravodajský server The Guardian.

Výběrové řízení na zhotovitele další etapy protipovodňových opatření v Brně by mohlo začít v září. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Etapa Trnitá zahrnuje proměnu nábřeží Svratky i Svitavy. Více než tříkilometrový úsek vede od náspu Přerovské trati v Komárově podél Svratky po železniční viadukt v Uhelné ulici a podél Svitavy po silniční most v Hladíkově ulici.

Ministerstvo zemědělství chce do roku 2035 navýšit plochu pěstované zeleniny, a tím zvednout i soběstačnost. Osevní plocha konzumní zeleniny letos meziročně klesla o 447 hektarů na 11 824 hektarů. Vytyčeného cíle chce resort dosáhnout investicemi do obnovy a modernizace závlahových systémů či do moderních skleníků. Důležitá je také podpora organizací producentů a lokálních odbytišť, což pomůže lépe vyjednávat s obchodními řetězci. Ministerstvo to dnes po kulatém stolu se zelináři uvedlo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí čeká na odborné posouzení toho, zda Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macochou splňují požadavky na případný zápis na seznam UNESCO. Z tohoto posouzení teprve vyplyne, zda a za jakých podmínek má smysl návrh na zapsání lokality podat. ČTK to napsala mluvčí ministerstva Jana Schillerová. Dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka se domnívá, že jeskyně nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO.

Svaz pěstitelů cukrovky Čech očekává kvůli suchu podprůměrný výnos cukrové řepy - 65 až 70 tun z hektaru při šestnáctiprocentní cukernatosti. V minulé kampani dosáhl výnos u pěstitelů dodávajících společnosti Tereos TTD 82,9 tuny z hektaru při stejné cukernatosti. Mezi pěstiteli však mohou být značné rozdíly. ČTK to řekl výkonný ředitel svazu Jan Křováček.

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zajišťuje rozsáhlý projekt zaměřený na monitoring přirozených lesů v České republice. Vědci z brněnského pracoviště VÚK sledují růst stromů doslova v přímém přenosu – každých 30 minut vyhodnocují, jak stromy reagují na změny počasí, dostupnost vody nebo intenzitu slunečního záření. Cílem projektu je získat klíčová data pro ochranu lesů, adaptaci krajiny na klimatickou změnu i budoucí plánování druhové skladby českých lesů.

Výlov největšího českého rybníka Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrů krychlových vody, informovalo Rybářství Třeboň na webu. Před dvěma roky rybářství výlov zrušilo naopak kvůli povodním a v roce 2020 kvůli koronaviru, řekl ČTK výrobní ředitel Vladimír Kukačka.

Z celkových 23 miliard korun vyčleněných v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na dopravu míří v období mezi lety 2021 a 2027 téměř 15 miliard korun na podporu nízkoemisních dopravních projektů, nákup elektrických dopravních prostředků či výstavbu cyklotras. Tato takzvaná čistá a aktivní mobilita má do budoucna zlepšit cestování, ale také snižovat emise produkované dopravními prostředky. Peníze směřují spíše na modernizaci stávajících cest a silnic než na jejich rozšiřování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) převzalo letos v dubnu případ Heřmanické haldy od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která ji prošetřovala čtyři roky, kvůli jejím pochybením. Průzkumné vrty inspekce v červenci zastavil nový šéf úřadu Pavel Straka pro jejich nadbytečnost. Společnost Ridera Bohemia podle zjištění ministerstva zákon neporušila, proto 1. července rozhodlo o zastavení přestupkového řízení. Současně resort doporučil ČIŽP prověřit případ z hlediska možné ekologické újmy. Za tento postup na ministerstvo podala na začátku srpna ostravská radní a poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová trestní oznámení.

Ještě v roce 2023 Česká republika na evropský cíl pro sběr elektroodpadu těsně nedosáhla. Nejnovější data Ministerstva životního prostředí ale ukazují výrazný posun – v roce 2024 se podařilo vysbírat více než 194 tisíc tun odpadních elektrozařízení a míra zpětného odběru vzrostla na 67 procent. Česko tak překročilo hranici, kterou Evropská unie stanovuje na 65 procent. Jsou čísla důkazem, že český systém funguje? A proč by bylo zároveň chybou považovat dosaženou metu za konečný stav?