Ekolist

Na Chomutovsku platí kvůli suchu zákaz odběru povrchových vod. Opatření vydal odbor životního prostředí chomutovského magistrátu. Na pokles průtoků, který ohrožuje vodní ekosystémy, upozornilo Povodí Ohře. Zákaz zalévat zahrady vodou z řek a potoků, napouštět z potoků bazény nebo mýt auta touto vodou v regionu platí do odvolání. ČTK o tom informovala mluvčí chomutovské radnice Marie Heřmanová.

Středočeský kraj letos rozdělí 21 milionů korun na obnovu tůní a rybníků. Dotace využije 16 žadatelů. Přidělení peněz ještě projednají zastupitelé. V dotačním programu uspěly hlavně projekty, které připravily obce. Třeba Struhařov na Benešovsku díky penězům zrekonstruuje vodní nádrž Cihelna, v Nové Vsi u Chotěšic na Nymbursku totéž udělají s obecní nádrží, informoval ČTK mluvčí kraje Michal Rapco.

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se postupně vrací k hodnotám, které byly běžné před kůrovcovou kalamitou. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vloni v regionu jen mírně přesáhla milion metrů krychlových, což bylo meziročně o devět procent méně. Stále to však bylo o 29 procent více než v roce 2017.

Zcela nový komplexní finanční nástroj z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) představil na konci června ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem nástroje je podpořit cirkularitu, zvýšit podíl na opětovném využití komunálního odpadu, zejména u plastu a textilu, pomoci odpadářským projektům dosáhnout na komerční úvěry a posílit tak recyklační kapacity v ČR.

V květnu byl na observatoři Mauna Loa na Havaji zaznamenán nový rekord v atmosférické koncentraci CO2, a to 427 ppm. Dlouhodobá změna koncentrace má na sobě vlny (viz graf), které jsou dané vegetační sezónou na severní polokouli – ta má mnohem více pevniny, a tedy i vegetace, a v květnu začíná plná vegetační sezóna, a proto od května do října atmosférická koncentrace CO2 klesá, protože je CO2 fotosynteticky spotřebováván vegetací (a tvoří se z něj pletiva rostlin, například dřevo, anebo salát, který jste včera měli k večeři). Od října do května zase CO2 stoupá, protože fotosyntetická fixace na severu ustane, a emisní zdroje (antropogenní i přírodní) mají možnost posunout koncentraci zase nahoru.

Borovice lesní je v Česku druhou nejvýznamnější hospodářskou dřevinou. Obdobně jako u ostatních dřevin dochází i u ní ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku delších období sucha a vyšších teplot vzduchu. Stromy zasažené suchem jsou nejen fyziologicky stresovány, ale také náchylnější k napadení biotickými činiteli, což zvyšuje pravděpodobnost jejich odumření.

Plovoucí ostrov, který ochrání vzácné ptáky před predátory a umožní jejich úspěšné hnízdění, instaloval Plzeňský kraj v přírodní rezervaci Zbynické rybníky na Klatovsku. Žijí tam desítky vzácných druhů - například husa velká, potápka roháč, moták pochop, slavík modráček a chřástal vodní. Nový ostrov o ploše 32 metrů čtverečních má pomoci vrátit na hladiny i téměř vymizelé druhy jako racek chechtavý a rybák obecný, řekl ČTK krajský radní Petr Fišer (ANO).

Povodí Moravy dokončilo podrobnou technickou studii chystaného vodního díla Skalička na Přerovsku, která navrhuje tři varianty trasy hráze. Po schválení aktualizace zásad územního rozvoje Olomouckého kraje bude možné zahájit projektovou přípravu. Studie rozpracovává variantu boční suché nádrže Skalička, kterou v roce 2022 odsouhlasila vláda. ČTK to sdělil generální ředitel Povodí Moravy David Fína. Vodní dílo Skalička má spolu s dalšími protipovodňovými opatřeními pomoci ochránit před záplavami přes 100 000 obyvatel Pobečví.

Liberecký kraj objednal studii opatření, která mají ochránit obyvatele Dalešic na Jablonecku před bahnem z polí. Při přívalových deštích na přelomu května a června obec opakovaně zaplavila voda s hlínou z polí. Konkrétní technická opatření by měla pomoci Dalešicím čelit až padesátiletým srážkám, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu). Studie s návrhem opatření má být hotova v říjnu.

Kvůli stavbě vodárenské nádrže Vlachovice na Zlínsku je vykoupeno 98 procent pozemků. Stát na to prostřednictvím ministerstva zemědělství dal bezmála 690 milionů korun. Zbývá asi 60 zpravidla velmi malých pozemků celkem asi za 14,5 milionu korun. Novinářům ve Zlíně to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vodní dílo Vlachovice bude zdrojem pitné vody pro region. Výstavba by mohla začít v roce 2028.

Francouzská policie vzala do vazby miliardáře Oliviera Bouyguese, syna zakladatele stavební, telekomunikační a mediální skupiny BTP. Bouygues je podezřelý z nelegálního lovu chráněných druhů ptáků na svém pozemku v Sologne ve střední části Francie, informovala agentura AFP s odvoláním na soudní zdroje.

Kvůli obavám z vydatných srážek začali odborníci v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde v únoru havaroval vlak s toxickým benzenem, pozvolně odpouštět vodu ze západní části jezera č.6 do řeky Bečvy. Smyslem je vytvoření rezervy pro případ vydatných dešťů. Jezero č. 6 leží v těsné blízkosti místa havárie, odtok z jeho východní části byl po nehodě okamžitě zaslepen. Kvůli stoupající hladině museli v těchto dnech odborníci již přečerpat vodu do západní části nádrže. Vodní nádrž je pravidelně monitorována, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Novým ředitelem Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) se stal Jiban Kumar. Do funkce ho na začátku července uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Kumar ve vedení nahradil Mikuláše Madarase, bývalého ředitele ústavu rostlinné výroby, který měl za úkol pracovat zejména na integraci centra, které vzniklo začátkem letošního roku sloučením tří různých ústavů. Madaras se nyní vrátí do vědy a výzkumu, Kumar se chce ve své nové funkci zaměřit například na posilování kvalifikovaných pracovníků a rozvíjení výzkumu.

Letošní červen byl celosvětově třetí nejteplejší v dosavadních záznamech, v průměru bylo o 0,47 stupně Celsia tepleji oproti červnovému průměru v období let 1991 až 2020. Informovala o tom unijní meteorologická služba Copernicus, která zároveň upozornila, že obě zemské polokoule zažily teplotní extrémy. Služba globální teploty vzduchu při zemském povrchu srovnává se záznamy datovanými od roku 1850.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v 18 evropských zemích. Výsledky dnes představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze. ČTK o tom informovala Evropská asociace geochemie v tiskové zprávě.

Tým peruánských vědců objevil tři nové druhy žab v pohoří na severozápadě země. S odkazem na Peruánský herpetologický institut to napsala agentura AFP.

Česká přenosová soustava ČEPS, která řídí elektrizační soustavu, hromadně využívala při řešení blackoutu všechny dostupné mařiče. Výpadek linky číslo 411 a bloku Elektrárny Ledvice způsobil nedostatek elektřiny a aktivaci kladných služeb. Kladné služby dodávají například rychle startující diesely. V zápětí došlo vlivem výpadku spotřeby k převisu výroby elektřiny nad spotřebou a k aktivaci záporných služeb. Záporné služby poskytují klasické elektrárny snížením výroby a v posledních letech se prosazují velké elektrické kotle ohřivající vodu nebo páru pro vytápění. Tyto služby v objemu nižších desítek MW zatím poskytují i odsuzované a zakazované mařiče.

Ochránci přírody z organizace Čmelák chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle nich jich vzniká v zemědělské krajině stále málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. „Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,” konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.

Výzkumnice z PEF MENDELU se věnují tématu plýtvání potravinami z nejrůznějších úhlů pohledu už více než 7 let. Jejich cílem je najít metody a prostředky, jak ovlivnit domácnosti i jednotlivce, aby snížili množství vyhozených potravin do popelnic a podle dostupných dat se to daří.

Pracovníci pražské zoo do retenční nádrže u Michelského lesa v Praze 4 vypustili asi 250 mladých karasů obecných odchovaných v areálu zoologické zahrady v Troji. Jde o pokračování projektu návratu kriticky ohrožených ryb do české přírody, první vypouštění se konalo v roce 2022 v rybníce v pražské Vinoři. Celkem již se započtením této akce pracovníci zahrady ryby vypustili do 26 nádrží.