Ekolist

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) jen několik hodin před termínem pro podání nabídek zrušila další výběrové řízení na realizaci hlubokých geologických vrtů na lokalitách, které vytipovala jako potenciálně vhodné pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Předchozí, takřka rok trvající výběrové řízení na dodavatele prací musela zrušit v prosinci 2025. Nezdá se reálné, že lze ještě stihnout stanovený termín roku 2030 pro výběr finální a záložní lokality hlubinného úložiště, tím méně pak ambiciózní rok 2028, o který usilovala Správa. Klíčovou součástí geologických prací, bez nichž nelze získat potřebná data pro výběr, jsou totiž právě tyto vrty. Platforma proti hlubinnému úložišti se ale obává, že bude vzrůstat tlak na dodržení politického termínu bez ohledu na geologická data z hloubky horninového prostředí.

Myxomatóza zajíců, což je mimořádně agresivní nákaza, která v minulosti takřka vyhubila populace králíka divokého a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků, se rozšířila z východu ČR do Středočeského kraje. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Výskyt veterináři potvrdili v okrese Mělník. Nákaza není nebezpečná pro člověka ani jiná domácí zvířata. Králíky domácí je možné proti nákaze nechat vakcinovat, což SVS chovatelům doporučuje.

Vranovská nádrž je více než deset metrů pod výškou hladiny zásobního prostoru, Vírská nádrž dokonce o 16 metrů, vyplývá z údajů na webu Povodí Moravy. Jde o dvě největší a pro jižní Moravu nejvýznamnější nádrže, které zajišťují zásobování velké části obyvatel pitnou vodou. Zatímco Vírská nádrž byla dnes dopoledne naplněna ze 44 procent, Vranovská nádrž z pouhých 29 procent. Pokles hladiny činí až desítky centimetrů za týden, protože přítok je stále menší než odtok.

Českobudějovičtí Piráti kritizují záměr výstavby bytů v blízkosti chráněné oblasti u Vrbenských rybníků. Tvrdí, že projekt by mohl poškodit část Evropsky významné lokality (EVL). Krajský úřad, jenž záměr posuzuje, ale argumentuje tím, že byty mají stát v části, která nepodléhá žádné přísnější ochraně.

Kvůli nedostatku vody v Brněnské přehradě a poklesu hladiny omezí od soboty 10. října dopravní podnik plavbu lodí z Bystrce pouze k hradu Veveří, dále do Veverské Bítýšky už se lidé lodí nedostanou. Předpokládá se, že toto opatření vydrží až do konce plavební sezony, která končí v sobotu 31. října, řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Členské státy EU dnes finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.

Rozpad smrkových porostů, jenž proběhl v posledních decenniích napříč střední Evropou, má zásadní dopad na lesnický sektor. Zatímco hospodářské důsledky kalamity jsou celkem dobře známy a veřejně diskutovány, o jejích dopadech na chráněná území toho víme zatím méně.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže, jenž neúspěšně zpochybňoval zákaz vstupu a pohybu mimo značené trasy v některých oblastech národního parku Šumava. Důvodem omezení je ochrana tetřeva hlušce. Muž z Prahy tvrdil, že opatření porušuje jeho ústavní práva, zejména svobodu pohybu, a je ideologicky motivované. V ústavní stížnosti navíc uváděl, že justice zasáhla do jeho práva na spravedlivý proces. ÚS pokládal stížnost za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.

Hladina Bodamského jezera, které leží na pomezí Německa, Švýcarska a Rakouska, klesla natolik, že se na některých místech musela zastavit lodní doprava. V Kostnici je hladina na 2,48 metru, což je více než metr pod dlouholetou střední hodnotou, informovala veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice Bayerischer Rundfunk (BR). Ta také uvedla, že v Lindau už kvůli suchu není možné odečítat hodnoty z vodočtu, které se tak jen odhadují.

Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil v hlavní části rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově, který zamítl žalobu P. Setničkové proti obci Lipno nad Vltavou kvůli výroku tehdejšího starosty Zdeňka Zídka v pořadu České televize Nedej se. Věc se vrací okresnímu soudu k novému projednání.

Vědci na jižní Moravě objevili dva druhy pavouků, které dosud v České republice nikdo nezaznamenal. Při monitoringu mokřadů nalezli na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic skákavku Attulus inexpectus. Vzácnou snovačku Crustulina sticta objevili na Kosteliskách u Dubňan.

Kamenolom na Zbraslavi v Praze se má rozšířit a v následujících letech z něj bude vytěženo až 100 milionů tun materiálu. Vyplývá to z podnětu na změnu územních zásad, který v září schválilo pražské zastupitelstvo a který má umožnit pokračování těžby na navazujícím ložisku Jíloviště. Místní radnice a obyvatelé se záměrem nesouhlasí. Obávají se zhoršení kvality života. Sepsali kvůli tomu petici.

Záměr postavit větrnou elektrárnu u Rohozné na Svitavsku získal souhlasné jednotné environmentální stanovisko krajského úřadu v Pardubicích. Elektrárnu chce vybudovat společnost V.E. Stašov, personálně propojená s firmou PV Consulting, která projekt připravovala, řekl ČTK starosta Rostislav Hakl (SNK pro rozvoj Rohozné). Se záměrem před dvěma lety souhlasili obyvatelé obce v referendu, provoz elektrárny jim i radnici přinese výhody.

Státní podnik Povodí Ohře začne ode dneška snižovat odtok z přehrady Březová u Karlových Varů ze 170 litrů na 150 litrů za sekundu. V případě potřeby má od vodoprávního úřadu povoleno snížit odtok až na 100 litrů za sekundu. K tomu ale zatím nechce sáhnout a bude čekat, jestli se na přítoku projeví ohlášený déšť, řekla ČTK mluvčí podniku Dana Zikešová. Povodí zároveň zakázalo lidem vstup na most, který vystoupil z přehrady, která je už téměř bez vody.

Nová asociace národních parků vznikla bez vědomí ředitelů ostatních parků. Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec, jeden ze zakladatelů nové organizace, to dnes řekl novinářům a současně se za svůj postup omluvil.

Všechny vodní nádrže pro zásobování pitnou vodou jsou naplněné dostatečně a nehrozí omezování dodávek, řekl dnes generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v České televizi (ČT). Nepříznivá hydrologická situace ale podle něj trvá. K tomu, aby se hladiny vodních nádrží začaly opět zvyšovat, by byly potřeba měsíce dešťů. Kubala to řekl v souvislosti s tím, že ve vodní nádrži Husinec na Prachaticku v povodí Vltavy vyschl zásobní prostor.

Husinecká nádrž se dnes dostala na nejnižší provozní hladinu a začala vypouštět jen stejné množství vody, jaké do ní přiteče. Zásobní prostor jako u první přehrady v povodí Vltavy vyschl. Důvodem je extrémní nedostatek srážek a to, že přehrada dosud vypouštěla víc vody, než činil přítok, čímž zlepšovala průtok v řece Blanice. Voda dnes klesla na minimální provozní úroveň 515,33 metru nad mořem, což je o sedm metrů níže než běžná hladina. ČTK to řekl ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy Jiří Baloun.

Na energeticky úsporné renovace a obnovu výukového zázemí ekocenter vyhradilo ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Peníze půjdou z evropských dotací Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Do výzvy se mohou zapojit například obce, kraje, školy či nevládní neziskové organizace. Peníze budou moci čerpat pouze organizace, které se environmentálnímu vzdělávání věnují dlouhodobě a jejichž ekocentra fungují minimálně tři roky. Příjem žádostí se uskuteční od 14. října do 25. listopadu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Na moravských hodech se stále používá živý kačer jako součást programu. Zvíře je svázané, připoutané k židli nebo ke zdobenému košíku a vystavené hluku, manipulaci a davu lidí. V některých případech je kačerům během hodů podáván také alkohol. Nakonec se o něj lidé přetahují a bojují v rámci tzv. kradení kačera. Organizace Zvířata Nejíme, která tuto tradici v roce 2025 zdokumentovala, nyní vyzývá obce, aby živého kačera z tradice odstranily a nahradily jej atrapou.

Sucho obvykle znamená špatnou sklizeň. V někdejším římském Aventicu tomu letos bylo přesně naopak. Vyprahlá vegetace vykreslila na polích základy staveb ukrytých po staletí pod zemí a švýcarským archeologům nadělila nejbohatší žeň poznatků za posledních padesát let. A nemuseli kvůli ní ani kopnout do země.