Ekolist

Za počátky diskusí o trasování přeložky silnice I/23 v Třebíči lze považovat studii firmy VIAPONT s. r. o. s názvem „Aktualizace studie tahu silnice I/23 hranice Jihočeského kraje – křižovatka D1 Kývalka“ (6/2004), která předložila koridor s endogenní variantou jižním okrajem města délky 6 km, tj. nový průtah, resp. průchvat, a s exogenní variantou jako standardní jižní obchvat celého města délky 11,3 km.

Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v bezprostředním okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj. Město iniciovalo aktualizaci strategického dokumentu, nové informace budou k dispozici ještě letos. V únoru město uzavřelo ASITIS smlouvu, aby zajistila nejnovější fakta k očekávaným dopadům klimatu v Ostravě. Nyní mohou pomoci i lidé díky nasdílení svých názorů prostřednictvím nové pocitové mapy i ankety a identifikovat místa, kterým by slušela změna.

Zákazy zalévat zahradu vodou ze své vlastní studně. Zákazy čerpat vodu z potoku čí řeky pro závlahu plodin v zahrádkářských koloniích. Když dnes stojíte na své zahradě, u záhonu či na poli své zelinářské ekofarmy, tak vám mnohdy nezbývá než s marností sledovat, jak ovocné stromy shazují listy i dozrávající plody - pokud jim rovnou neusychají celé větve.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Situace v povodí Moravy je kvůli nedostatku srážek vážná. Hladiny povrchových i podzemních vod v ČR totiž závisí výhradně na tom, kolik naprší, respektive v zimě nasněží. A v některých částech povodí spadlo od začátku roku jen 50 až 70 procent dlouhodobých průměrů. Na webu Povodí Moravy o tom informovala mluvčí Jana Kučerová. V nádržích je ale podle státního podniku dost vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou.

Květnové měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów odhalilo překročení nočního limitu v Hrádku nad Nisou - Uhelné. V obci, která je na české straně dolu nejblíž, naměřili 16. května v noci 42,7 decibelu (dB), hygienický limit doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací je nižší - 40 dB. Analýza potvrdila, že zdrojem hluku byl důl Turów, ministerstvo životního prostředí proto vyzvalo polskou stranu k přijetí opatření ke snížení zátěže, uvedla mluvčí Libereckého kraje Pavla Sýkorová.

Slovensko kvůli suchu urychlí vyplácení záloh na dotace zemědělcům, vyčlení jim další peníze a zavede úlevy. Novinářům to řekl ministr zemědělství Richard Takáč. Zástupce zemědělců Emil Macho krok uvítal a upozornil na očekávaný výpadek úrody podzimních plodin a pícnin. Slovensko podobně jako některé další evropské země letos čelí vlnám veder a nedostatku srážek.

Na boj proti suchu včetně nových přehrad chce vláda vynaložit čtyři miliardy korun. Na podzim by měl kabinet projednat speciální zákon, který má specifikovat 20 chystaných vodních nádrží, řekli dnes novinářům u slapské přehrady premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Od pondělí začne znovu fungovat Národní koalice proti suchu. Opoziční strany už předtím vládu kritizovaly za nedostatečné řešení sucha a vedra.

Královéhradecký kraj v souvislosti s extrémním suchem svolal na 18. srpna komisi pro sucho. Řešit bude situaci v kraji i možné dopady na kvalitu vody. ČTK o tom informoval mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Komisi kraj ustanovil v červnu 2021. Letošní rok v Česku patří k těm nejsušším od roku 1961.

Římovská přehrada od pátečního rána nepatrně sníží odtok. Do Malše poteče místo 650 litrů za vteřinu 500 litrů za vteřinu vody. Povodí Vltavy regulací reaguje na větší odběr vodovodní soustavy z přehrady, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Jihočeský kraj. ČTK to řekl generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes navštíví vodní nádrž Slapy, chce se zabývat suchem. Řekl to ve videu na facebooku. Doprovodí ho ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Babiš v souvislosti se suchem také uvedl, že by obnovil Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). V pondělí by se podle premiéra měla uskutečnit tisková konference, kde jednotliví ministři informují o svých krocích v boji se suchem.

Letošní sucho výrazně omezilo provoz vodních elektráren v Česku. Problém mají především malé vodní elektrárny, z více než 1400 těchto zařízení je nyní zastavená výroba podle odhadů oborových zástupců až na 90 procent z nich. Vyplývá to z informací Komory OZE a společnosti ČEZ pro ČTK. Vodní elektrárny měly v předchozích letech podíl na celkové tuzemské produkci elektřiny kolem tří až pěti procent, podle expertů tak současné omezení zásobování elektřinou neohrozí.

Dopravní inženýr Milan Strnad, který dlouhodobě sleduje vznik vnějšího okruhu Prahy (v 60. letech byl u návrhů Ing. Lady na „okruh H1“), sepsal tento přehled.

Bývalá brněnská zbrojovka, ze které se stává moderní městská čtvrť s certifikátem BREEAM Communities v hodnocení Outstanding a čtvrtým nejlepším skóre na světě. Areál bývalého cukrovaru, kde developer namísto rigidního postupu otevřel dlouhodobý dialog s veřejností. Průmyslový areál se starou ekologickou zátěží, kde pokročilá recyklace vody snížila spotřebu té pitné o 84 %. To jsou reálné příklady, jak lze úspěšně překonávat bariéry, na které v České republice naráží téměř každý projekt revitalizace brownfieldu. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) na tato úskalí reaguje novou příručkou Brownfieldy bez bariér. Publikace systematicky mapuje šest hlavních okruhů překážek – od nestabilního podloží přes chybějící infrastrukturu a financování až po odpor veřejnosti – a ke každému z nich nabízí konkrétní řešení podložená zkušenostmi z tuzemského trhu.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Následky letošního sucha nepochybně pociťuje naprostá většina zemědělců. Na poplach už nějakou dobu bijí především chovatelé skotu a dalších hospodářských zvířat, protože nemají dostatek vlastního krmiva. Kvůli jarnímu suchu nenarostlo. Některým farmám již dokonce dochází i voda k napájení zvířat. Sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) už v této souvislosti dvakrát oslovili ministerstvo zemědělství s některými návrhy, mezi než patří například snížení povinného zatížení pastvin dobytčími jednotkami, avšak výsledkem je pouze možnost požádat si individuálně o výjimku z povinnosti kvůli zásahu vyšší moci. Ministerstvo zemědělství přitom slíbilo v polovině července, že podmínky dopracuje a vyjasní, ale zatím se tak nestalo.

Povodí Moravy za letošní léto eviduje zatím 12 větších úhynů ryb v tocích kvůli nedostatku kyslíku. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Jana Kučerová. Je to nejvíce za poslední roky, loni jich za celé léto bylo osm, předloni tři. Například v Dyji pod nádrží Nové Mlýny letos v první polovině července uhynuly kvůli nedostatku kyslíku asi tři tuny ryb, v Zámecké Dyji a Staré Dyji pak až okolo šesti tun. Celkový počet tun vodohospodáři k dispozici nemají.

Odpůrci plánované stavby silnice Českým rájem vyzvali stát, Ředitelství silnic a dálnic ČR, ministerstva, kraje a obce, aby upustily od přípravy dálnice D35 v severní trase cenným územím a zaměřily se na jižní variantu. Výzva je reakcí na informaci, že úsek Turnov - Úlibice je nově připravován v celé délce jako čtyřpruhová dálnice, to znamená projekt přepracovat a znovu projednat, uvedl předseda koalice spolků SOS Český ráj Jan Piňos.