Ekolist

V tůních u Kolína, které před dvěma lety vybudovali ochránci přírody, se objevily desítky vzácných korýšů listonohů letních. Na místě jeho výskyt podle nálezových databází dosud doložený nebyl. Listonoh letní je považován za jeden z nejstarších dosud žijících druhů živočichů. Tůně vznikly na okraji bývalého vojenského cvičiště, na místě dříve zavezeném černou skládkou. Už loni je osídlily také žábronožky letní a žáby kuňky. ČTK o tom informovala za Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Zuzana Kučerová.

Večer při podzimní rovnodennosti je příležitostí pro bilancování – zvlášť když jste se ráno nachladili. A tak jsem si přečetl čerstvou zprávu vědců z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu na zdraví planety. Dokument upozorňuje, že lidstvo prolomilo sedm z devíti planetárních mezí, které definují bezpečný prostor pro fungování lidské společnosti na Zemi. V kontextu s letošními klimatickými extrémy a nastupující teplou fází El Niňo by nás totiž neměl studenější začátek podzimu nechat příliš chladnými.

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití, dnešní odběry ukázaly nadlimitní koncentrace olova. Vodojem zásobuje vodou Hoštice, Husinec, Klíčany, Klecany, Máslovice, Odolenu Vodu, Postřižín, Řež, Sedlec, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Jde o oblast s více než 20 000 obyvateli. Ohrožení zdraví při náhodné konzumaci nehrozí. Kvůli velikosti zasažené lokality bude zajištěno náhradní zásobování vodou u prioritních objektů, jako jsou školy, školky a zdravotnická zařízení, informovaly Středočeské vodárny na webu. Vodu mohou lidé používat k osobní hygieně či úklidu.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak optimálně uchovat genetické zdroje meruněk, broskvoní a kdouloní. Hledají cesty metodou in vitro, tedy na umělém živném médiu ve skleněné nádobě, a také mrazem pomocí kapalného dusíku. Zároveň testují zdravotní stav rostlin a ověřují možnosti, jak eliminovat různé patogeny, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Karolína Podborská. Pětiletý výzkum má mimo jiné pomoci uchovat genetický materiál v době klimatické změny.

Při letošním letním sčítání v rámci akce Motýlí půlhodinka zaznamenali lidé méně motýlů než při sčítáních v předchozích dvou letech. Počet zaznamenaných druhů přitom zůstal přibližně stejný. Jarní sčítání podobný rozdíl proti minulým rokům neukázalo. Vyplývá to z výsledků třetího ročníku projektu, o kterých informovala Mezinárodní ochranářská skupina JARO.

Posledních pět let se stav českých lesů po kůrovcové kalamitě zlepšuje, ale podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) přetrvávají rizika spojená se suchem a vysokými teplotami. Stát by měl být připravený na možné zhoršení situace, připravit krizový scénář a zajistit předvídatelné financování lesního hospodářství. Zástupci sdružení o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

Současné návrhy změn systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS jsou podle českého ministra průmyslu Karla Havlíčka jednoznačně nedostatečné. Havlíček to uvedl před dnešním jednáním ministrů průmyslu zemí Evropské unie v Bruselu. Podle něj jde zatím jen o kosmetické změny. Česko každé drobné zlepšení vítá, nicméně požaduje zásadní přehodnocení systému ETS 1 a odložení systému ETS 2.

Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel jednu žalobu proti vládnímu vymezení akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Podala ji obec Chorušice na Mělnicku, zjistila ČTK z justičních databází. Na soud se plánují obrátit také další samosprávy z různých částí Česka.

Stát může vyvlastnit pozemky společností OKK Koksovny na haldě Heřmanice v Ostravě. Umožní to změna územního plánu Ostravy, kterou schválili zastupitelé. Heřmanická halda už v územním plánu Ostravy není skládkou odpadu, ale územím určeným k asanaci v režimu prospěšné stavby. Včera večer o tom informoval server iROZHLAS.cz. Podle firmy OKK Koksovny je to ale dražší řešení, než kdyby od nich stát pozemky odkoupil.

Chcete zdravou domovní čistírnu a zároveň přispět k ochraně přírody? Začněte u sebe. Stejně jako v přírodě i v čistírně probíhají biologické procesy, jejichž výsledky nejsou vidět okamžitě. Naše každodenní rozhodnutí však ovlivňují jejich fungování i kvalitu vody, kterou vracíme zpět do přírody. Odpovědnost za životní prostředí proto začíná u každého z nás.

Islandská vláda příští únor předloží návrh zákona zakazující lov velryb, informovala agentura Reuters. Island, Norsko a Japonsko jsou zatím jediné země na světě, kde je komerční lov těchto savců legální. Tato praktika však na evropském ostrově vyvolává dlouhodobě protesty ze strany ochránců zvířat a filmových celebrit.

Hasiči, záchranáři a policisté budou 30. září cvičit hašení rozsáhlého požáru lesa v okolí prvorepublikové dělostřelecké tvrze Hanička v Orlických horách na Rychnovsku. Kvůli velkému množství techniky hasiči v oblasti uzavřou silnici II/319 a turistické stezky. ČTK to řekla mluvčí hradeckých hasičů Martina Götzová.

Dosavadní zjištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda u Zhůří na Šumavě, kde se našly toxické látky, nepotvrdila kontaminaci podzemních ani povrchových vod, a to ani na lokální, ani na přeshraniční úrovni. Podrobný hydrogeologický průzkum a následný monitoring budou moci odborníci provést až po odstranění rizikového materiálu, tedy při sanačních pracích. Kontaminaci podzemních a povrchových vod proto v tuto chvíli nelze definitivně vyloučit, uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v tiskové zprávě.

Plnokvěté kultivary představují výrazný střet mezi lidskou estetikou a ekologickou funkčností. Zatímco pro lidské oko jsou tyto husté, bohaté květy symbolem krásy a zahradnického umění, z pohledu přírody se často jedná o genetické deformace, které proměňují rostliny v ekologickou pustinu. Označení za „lidský rozmar a hloupost“ pramení zejména z faktu, že tyto vyšlechtěné formy zcela ztrácejí svou primární biologickou roli. U některých druhů chybí tyčinky, nebo je jejich počet výrazně snížen, u jiných chybí nektária, tedy místa v květu, kde se tvoří nektar. Je to z důvodu, že tyčinky nebo pestíky se během šlechtění často přeměnily zpět v okvětní lístky. Když už jsou některé tyčinky nebo pestíky přítomné, hustá stavba květu brání opylovačům v přístupu k nim.

Už podruhé se v Praze uskuteční multižánrový festival Poznej Vltavu. Během svátečního pondělí 28. září 2026 představí řeku v mnoha jejích podobách a využití – vodohospodářských, ekologických, kulturních, historických i sportovních. Od Podbaby až k novému Dvoreckému mostu. Festival pořádá organizace Kreativní Praha.

Královéhradecký kraj bude v příštích dvou letech systematicky pokračovat v ochraně zdrojů podzemní vody. Akční plán na jejich ochranu na roky 2027 a 2028 schválili krajští zastupitelé. Kraj se zaměří především na ochranu vodárensky významných území, evidenci nepotřebných vrtů i na vzdělávání představitelů měst a obcí.

Členské státy EU se dnes shodly na změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by podle EK povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Státy ale dnes navrhly úpravu s tím, že povolenky se nebudou rušit do roku 2030. Od roku 2031 by pak ale měly být v MSR zneplatňovány povolenky nad hranicí 800 milionů, napsala agentura Reuters.

Výstavbu obřího datového centra pro umělou inteligenci (AI) připravuje v průmyslové zóně v Ralsku na Českolipsku soukromý investor, Liberecký kraj i město Ralsko požadují k projektu posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. velkou EIA. Posoudit je třeba i kumulaci s dalšími záměry v území, řekl novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj na nedalekém letišti připravuje výstavbu velké fotovoltaické elektrárny.

Dohoda s Karlovými Vary o pokračování dodávek tepla umožní společnosti SUAS GROUP pokračovat v plánech na energetické využití odpadu. Ten se má stát jedním ze zdrojů, které budou zajišťovat ekologické a cenově udržitelné dodávky tepla. Podle předsedy dozorčích rad firem Sokolovská uhelná a SUAS GROUP Pavla Tomka půjde celkově o investici za asi 1,5 miliardy korun, řekl ČTK.

Jak se dusík dostává prostřednictvím deště, sněhu, mlhy, námrazy i aerosolových částic do krajiny a z jakých zdrojů pochází, budou nyní během tříletého výzkumného projektu zjišťovat vědci z České geologické služby (ČGS) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zatímco emise oxidů dusíku z dopravy a energetiky v Evropě se daří dlouhodobě snižovat, emise amoniaku, spojené především se zemědělstvím, zůstávají významným problémem. Podíl jednotlivých zdrojů na skutečném zatížení krajiny zatím ale není možné dostatečně přesně určit.